Věrnostní programy a DPH: Považují se body získané v rámci programu za poukazy?

V posuzovaném případě zamýšlel švédský maloobchodní prodejce kosmetiky a doplňků stravy zavést věrnostní program, v jehož rámci mohli zákazníci získávat body v závislosti na objemu svých nákupů. Tyto body bylo možné při dalším nákupu uplatnit na pořízení předem vybraného zboží ze sortimentu prodejce, zpravidla zboží s nízkou hodnotou vyjádřenou v bodech. Body získané v rámci věrnostního programu nebylo možné směnit za peníze, použít k úhradě vybraného zboží v kombinaci s peněžním doplatkem ani převést na jinou osobu.

Obchodník zastával názor, že body představují víceúčelové poukazy. Správce daně naopak argumentoval, že nejde o samostatně uplatnitelné poukazy, ale pouze o možnost získat produkt v rámci dalšího nákupu.

Směrnice o DPH stanoví dvě kumulativní podmínky, které musí být splněny, aby šlo o poukaz. První podmínkou je povinnost obchodníka přijmout poukaz jako protiplnění za dodání zboží nebo poskytnutí služby. Druhá podmínka spočívá ve specifikaci zboží či služby, které mají být za poukaz poskytnuty. Z této definice vyplývá, že ne každý nástroj běžně označovaný jako „poukaz“ splňuje podmínky pro daňové účely. Za poukaz se tak nepovažují nástroje, které nezakládají právo držitele na dodání konkrétního zboží či služby, ale pouze umožňují získat slevu při následném nákupu.

SDEU konstatoval, že v daném případě nebyla splněna první podmínka. Obchodník nebyl povinen dodat zboží pouze za body – zákazník musel vždy uskutečnit další nákup. Nárok na odměnu tak vznikal až při něm. V posuzovaném případě byla splněna pouze druhá z podmínek stanovených směrnicí.

Pro praxi to znamená, že ne všechny věrnostní body představují poukazy pro účely DPH. Pokud je jejich uplatnění vázáno na další nákup, půjde zpravidla o slevu. Správné nastavení věrnostního programu je proto klíčové pro zajištění správného daňového režimu.

​