Ocenění podílů ekvivalencí: NÚR vydala novou interpretaci I-53

Interpretace uvádí, že při ocenění ekvivalencí v individuální účetní závěrce nestačí vyjít jen z aktuálního podílu na účetní hodnotě vlastního kapitálu „dceřiné“ společnosti. Výchozím bodem má být pořizovací cena podílu, která se následně upravuje o poakviziční změny vlastního kapitálu. Pokud byl podíl nabyt koupí, je navíc třeba zohlednit také rozdíl mezi pořizovací cenou a podílem na reálné hodnotě nabytých aktiv a dluhů, a to po zohlednění související odložené daně, tedy, zjednodušeně řečeno, obdobu goodwillu.

U tuzemských společností vzniklých založením bude pravděpodobně dopad interpretace minimální. Zásadní rozdíly mezi pořizovací cenou podílu a hodnotou vlastního kapitálu k datu založení (akvizice) zpravidla nevznikají. Zde bude přecenění ekvivalencí jednoduché (nabízí se zjednodušeně říci „jako doposud“).

Jiná situace však může nastat u zahraničních společností, ačkoliv také vznikly založením. Tam již nelze bez dalšího převzít vlastní kapitál podle místních účetních předpisů, ale je nutné jej upravit tak, aby vycházel z účetních metod odpovídajících českým účetním předpisům. Jako příklady typických rozdílů lze uvést aktivaci leasingů (nájmů), vykazování v současné hodnotě, způsob vykazování rezerv na likvidace, efektivní úroková míra úvěrů, kurzové rozdíly a podobně.

Největší význam má nová interpretace u podílů nabytých koupí, a to jak u tuzemských, tak u zahraničních společností. V těchto případech již nejde jen o samotný podíl na vlastním kapitálu, ale také o nutnost identifikovat i pro účely individuální účetní závěrky akviziční rozdíl, tedy z ekonomického hlediska obdobu goodwillu. Tento rozdíl je následně třeba odpisovat po zvolenou (odůvodněnou) dobu. I zde platí, že vlastní kapitál „dceřiných“ společností musí být posuzován při použití účetních metod odpovídajících českým účetním předpisům.

Interpretace současně připomíná, že účetní jednotka má k rozvahovému dni posoudit případné znehodnocení podílu a v případě potřeby tvořit opravnou položku.

V příloze účetní závěrky pak podle interpretace mají být uvedeny související nezbytné informace, zejména rozdělení účetní hodnoty investice na část odpovídající podílu na vlastním kapitálu a na část odpovídající akvizičnímu rozdílu, respektive goodwillu, včetně doby jeho odpisování.

Prakticky lze očekávat, že největší význam bude mít interpretace především pro nové akvizice a nové investice, u nichž již účetní jednotka při prvotním zachycení zohlední nejen podíl na vlastním kapitálu investované společnosti, ale případně i akviziční rozdíl. U historických transakcí se naopak zřejmě nebude v každém případě otevírat zpětná rekonstrukce původních reálných hodnot jen proto, aby bylo možné ex post přesně dopočítat akviziční rozdíl. Potřeba takového postupu může nastat zejména tehdy, pokud by dosavadní ocenění vedlo ke zjevnému zkreslení účetní hodnoty podílu.​