Cena obvyklá i u osob bez kapitálového či personálního propojení

Před Nejvyšším správním soudem (NSS) byla před nedávnem řešena otázka daňové uznatelnosti reklamních plnění na různých sportovních akcích. Nejvyšší správní soud v dané věci konstatoval, že se nemůže jednat o daňově uznatelný náklad, jelikož měl být založen vztah takzvaných jinak spojených osob. Jednalo se o subjekty nikterak personálně či kapitálově spojené. Dle NSS však tyto subjekty měly mezi sebou vytvořit právní vztah převážně za účelem snížení základu daně. Zjednodušeně řečeno se tyto subjekty měly mezi sebou domluvit, že vzájemnými transakcemi uměle sníží základ daně na straně příjemce plnění a získají tak daňovou výhodu. Jedná se o další z řady rozsudků věnovaných tomuto tématu. 

Důvodů pro tento závěr bylo v dané věci několik. Jednak bylo daňovému subjektu, tedy příjemci plnění, kladeno k tíži, že v linii kontroly zaměřené na DPH byl zjištěn podvod na DPH. To samo o sobě předpokládá, že plnění bylo realizováno. V daném případě se však i tak nemělo jednat o daňový náklad. Důvodem bylo, že fakturovaná cena a tím i náklad příjemce měly být neúměrně vysoké ve srovnání s možnými alternativami zjištěnými správcem daně. Pro takto vysokou cenu nebyl zjištěn ekonomicky racionální důvod na straně příjemce. K tomu je třeba uvést, že historicky platí, že příliš vysoká cena sama o sobě by neměla mít další dopady. Vždy je potřeba posuzovat další okolnosti věci. 

V daném případě byly jako nestandardní a tedy svědčící o umělé konstrukci vztahů mezi obchodními partnery soudy hodnoceny okolnosti jako nedostatečná smluvní dokumentace s ohledem na rozsah fakturovaných prací. Negativně bylo také vnímáno nekonkrétní vymezení činnosti ve smlouvě, chybějící kontrola plnění ze strany příjemce či nízká efektivita provedených prací. Další z okolností svědčících o umělé konstrukci vztahů bylo neprovedení průzkumu trhu nebo chybějící fotodokumentace.

Z výše uvedeného plyne, že oblast DPH a oblast daně z příjmu právnických osob jsou propojeny. Tržně obvyklou výši odměny za přijaté plnění je třeba zkoumat i u subjektů mimo skupinu. Nadto závěry učiněné soudy v daném případě si lze poměrně snadno představit i u jiných než reklamních plnění. 

Lze proto doporučit věnovat zvýšenou pozornost nejen smluvní dokumentaci, ale také průběžné kontrole a doložení plnění většího rozsahu, a to bez ohledu na to, od jakého dodavatele jsou přijímána.

​