Návrh nové direktivy Evropské komise zaměřené na prázdné společnosti

Podle nejnovějšího návrhu se tato úprava bude týkat především těch společností, které budou z daňového pohledu považovány za prázdné. Takovými společnostmi, které budou navíc i předmětem automatické výměny informací mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, respektive jejich daňovými správami, budou vnímány ty entity, které budou splňovat určité předpoklady. Těmito by měla být zejména struktura obratu a aktiv, míra participace na přeshraničních transakcích a způsob jejich vedení. Za tyto, z pohledu Evropské komise, rizikové společnosti, na které bude mimo jiné  dopadat i jistá reportovací povinnost, budou považovány entity, které z více než 75 procent dosahují svého obratu pasivními příjmy, potažmo jejichž majetková struktura je z více než 75 procent tvořena aktivy s nízkou likviditou. Zároveň půjde o takové společnosti, jejichž správa je zajišťována externími zdroji a významně se oboustranně podílí na přeshraničních transakcích.

Takové entity budou zatíženy oznamovací povinností vůči své finanční správě, která bude spočívat ve vlastní obhajobě dostatečné ekonomické podstaty. Pro tyto potřeby by měla být daná společnost schopna společně se svým daňovým přiznáním předložit i důkazní prostředky, na jejichž základě by mělo být patrné, že disponuje prostory, ve kterých je reálně vykonávána její ekonomická činnost. Tím je mimo jiné myšleno, že manažer, potažmo jiná zodpovědná osoba, respektive případní další zaměstnanci, jsou při výkonu své pracovní činnosti skutečně fyzicky přítomni v těchto pronajatých či vlastních prostorech. Jedním z důležitých předpokladů je i nutnost mít v kterémkoli státě Evropské unie zřízen vlastní bankovní účet.

V případě, že daná entita splní některý z výše uvedených indikátorů a zároveň nebude v otázce obhajoby dostatečné ekonomické podstaty schopna vůči svému správci daně unést důkazní břemeno, bude na ni napříč Evropskou unií nahlíženo jako na prázdnou společnost. Pro takovou společnost to v zásadě může znamenat významnou překážku v otázce užívání výhod pro ni dosud plynoucích z titulu platných smluv o zamezení dvojího zdanění, což se v konečném důsledku může z pohledu této entity promítnout nepoměrně vyšší mírou zdanění. Pokud taková entita zároveň nesplní oznamovací či jakoukoli další související povinnost dle této právní úpravy, lze předpokládat, že krajním řešením bude i sankce, jejíž kvantifikace se bude s největší pravděpodobností odvíjet od dosaženého obratu.

Podle dosavadních informací se zdá, že předpokládaná účinnost popsané právní úpravy je datována na počátek roku 2024. Plnohodnotnému přijetí ale musí ještě samozřejmě předcházet celá řada kroků, včetně toho nejdůležitějšího v podobě schválení předloženého návrhu v daném znění. Zároveň lze předpokládat, že v budoucnu Evropská komise jistým způsobem zaměří svou pozornost i na prázdné společnosti sídlící mimo Evropskou unii.