Domů

Intern

Global

Kontakt

cz|de|en

49 zemí → 110 poboček → 5 800 spolupracovníků |

Celosvětově

Anscheinend ist in Ihrem Browser JavaScript nicht aktiviert. Aktivieren Sie bitte JavaScript, und versuchen Sie es erneut.

Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.

Whistleblowing: co čeká obchodní společnosti v roce 2022

V minulých měsících jsme vás podrobně informovali o přípravách provedení požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, v právním prostředí České republiky. Za situace, kdy se u nás nepodařilo přijmout obecnou právní úpravu whistleblowingu v podobě zákona o ochraně oznamovatelů ještě v roce 2021, povinnosti obchodních společností zavést vnitřní oznamovací systém a chránit oznamovatele samozřejmě nezanikly, ale pouze se přesunují do nového roku 2022.

K transpozici evropské směrnice o whistleblowingu mělo v členských státech Evropské unie dojít

nejpozději do 17. prosince 2021, přičemž Česká republika tuto povinnost nesplnila. Urychlené přijetí českého zákona o ochraně oznamovatelů je tak výzvou pro první měsíce roku 2022, neboť Evropská komise bude vůči členským státům dodatečné splnění transpoziční povinnosti důrazně vymáhat.

Metodika Ministerstva spravedlnosti

Aby se předešlo výkladovým pochybnostem ohledně přímých účinků evropské směrnice z důvodu nesplnění transpoziční povinnosti, vydalo Ministerstvo spravedlnosti jako určený garant této agendy zvláštní metodiku. Tato metodika, o které jsme vás již informovali v našich News z 18. listopadu 2021, se přitom podrobně zabývá jak přímými účinky směrnice EU a okruhem jimi dotčených subjektů, tak i konkrétními otázkami whistleblowingu, které je třeba bezprostředně řešit ještě před přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.

Podle metodického výkladu Ministerstva spravedlnosti nespadají soukromé obchodní společnosti do okruhu adresátů přímého účinku směrnice, již jsou povinni po 17. prosinci 2021 zavést vnitřní oznamovací systém a plnit i další související povinnosti již přímo na základě směrnice.

To však v žádném případě neznamená, že by obchodní společnosti neměly co nejdříve zahájit přípravy na zavedení vlastního vnitřního oznamovacího systému a s nimi spojených interních postupů. Důvodem je přitom nejen skutečnost, že lze předpokládat velmi brzké přijetí nového zákona, ale i to, že Ministerstvo spravedlnosti již zahájilo provoz zvláštního webového portálu pro oznamovatele, jehož součástí je i externí oznamovací systém.

To mimo jiné znamená, že externí oznámení o protiprávním jednání mohou již nyní podat u Ministerstva spravedlnosti i zaměstnanci těch společností, které dosud vnitřní oznamovací systém nezavedly.

Zákon o ochraně oznamovatelů

Pokud jde o nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, lze důvodně předpokládat, že jeho obsah

bude velmi podobný tomu návrhu zákona, který již začal být projednáván v loňském roce, ale nestačil již být schválen. Vzhledem k tomu lze proto očekávat i obdobné nastavení parametrů a požadavků na vnitřní oznamovací systém, které budou obchodní společnosti povinny zavést, a umožnit tak svým zaměstnancům a dalším oprávněným osobám (dodavatelé zboží a služeb, brigádníci, praktikanti a stážisté), aby mohli primárně podávat oznámení o protiprávním jednání prostřednictvím tohoto interního kanálu.

V tomto směru je v zásadě jedinou oteveřenou otázkou to, zda se povinnost k zavedení vnitřního oznamovacího systému bude i v novém návrhu zákona vztahovat na všechny obchodní společnosti s více než 25 zaměstnanci, anebo zda bude vycházeno z hranice 50 zaměstnanců dle evropské směrnice.

Jasno je naopak v tom směru, že možnost „sdílení zdrojů“ pro interní oznamování v rámci koncernového uspořádání obchodních společností, které obecně připouští směrnice, se bude vztahovat výhradně jen na společnosti (členy koncernu), jež mají do 249 zaměstnanců. Evropská komise totiž již vydala několik stanovisek o tom, že žádné výjimky ani širší výklady v tomto směru nebudou přípustné.

Naše doporučení

Vzhledem k tomu, že lze v nejbližší době očekávat výrazný tlak na přijetí zákona o ochraně oznamovatelů, doporučujeme v tomto směru nečekat až na účinnost nového zákona, ale s přípravou postupného zavádění vnitřního oznamovacího systému začít již nyní.

Jak jsme vás již informovali, je se zaváděním vnitřního oznamovacího systému spojena celá řada velmi složitých otázek, které je třeba při nastavení systému vždy vhodným způsobem zohlednit. Jde přitom nejen o to, jaké konkrétní formy a způsoby podávání interních oznámení zvolit a jak

nastavit interní proces prošetřování a vyřizování oznámení, ale je nutné spolu s tím komplexně řešit i celou řadu organizačně-technických a právních otázek, včetně požadavků na zabezpečení a dokumentaci vnitřního oznamovacího systému.

Vedle toho je nutné řešit i řadu souvisejících požadavků na zpracování a ochranu osobních údajů dle GDPR a pominout samozřejmě nelze ani pracovněprávní dopady. Naše kancelář vám v tomto směru ráda poskytne veškerou potřebnou podporu, zkušenost a kvalifikované odborné služby.