Nová verze Směrnice OECD o převodních cenách

Na úvod připomeňme, že Směrnice OECD o převodních cenách je zcela zásadním dokumentem, který ovlivňuje přístup nejen české finanční správy k problematice převodních cen. Právě vydané aktualizované znění (z 20. 1. 2022) rozšířilo původní verzi z roku 2017 o části či kapitoly týkající se metody profit split, těžko ocenitelných nehmotných aktiv a vnitroskupinového financování. Fakticky se nejedná ze strany OECD o žádné zásadní metodické novinky, ale doplnění již dříve samostatně vydaných metodických dokumentů, které však formou směrnice budou mít větší váhu. I česká finanční správa ve svých metodických dokumentech odkazuje mnohdy právě na tuto směrnici. 

V oblasti profit split metody (metoda rozdělení zisku) OECD zapracovává již samostatně vydaný materiál z června 2018 Revised Guidance on the Appliacation of the Transactional Profit Split Method, který vychází z akčního plánu č. 10 iniciativy BEPS. Dochází tak k aktualizaci kap. II směrnice a doplnění nové přílohy k této kapitole. Základní principy metody zůstávají stejné jako v předchozí úpravě, pouze se nově doplňují praktická doporučení, jakým způsobem a v jakých případech metodu aplikovat včetně výčtu praktických příkladů použití metody. Nově se upřesňuje definice zisku, jenž  může být rozdělen za pomocí této metody, a také použití faktorů, na základě kterých se zisk rozděluje. 

V oblasti nehmotných aktiv aktuálně vydaná verze Směrnice OECD zapracovává samostatný dokument vydaný v roce 2018. Tato část směrnice je cílena primárně na správce daně, když se mu snaží přinést návod, jak při posuzování transakcí s komplexními nehmotnými aktivy postupovat. Účelem je zajištění konzistentního a transparentního přístupu. Cílem OECD tak je, aby daňové správy ve všech členských státech vnímaly komplexní nehmotná aktiva pokud možno stejně a aby při jejich hodnocení postupovaly totožně, neboť v opačném případě dochází k dvojímu zdanění výnosů plynoucích z transakcí s komplexními nehmotnými aktivy. 

V oblasti vnitroskupinového financování Směrnice OECD v podstatě zapracovává samostatný dokument Transfer Pricing Guidance on Financial Transactions z roku 2020, který poprvé přinesl ucelený pohled OECD právě na problematiku vnitroskupinového financování. Tento dokument je nyní zapracován jako zcela nová kapitola (Kapitola X). Vzhledem k tomu, že se jedná o již existující a v praxi od roku 2020 uznávanou metodiku, nepřináší ani tato kapitola v podstatě žádné praktické změny v pohledu na problematiku vnitroskupinového financování. Zásadní je, že i nadále bude v oblasti financování sledováno to, zda úroková sazba vyjadřuje rizikovost dlužníka (ve smyslu jeho schopnosti splatit své dluhy) a reflektuje také čas a ostatní charakteristiky finančního nástroje, za který je úrok hrazen. Důležité také je, že by všechny faktory, které mají na úrokovou sazbu vliv, měly být průběžně analyzovány a v případě výrazných změn by měla být úroková sazba přepočítána. Na spojené osoby je v tomto ohledu kladen větší nárok a mají v podstatě povinnost, nikoli možnost takové změny reflektovat a úrokové sazby přepočítat.

Závěrem tak můžeme konstatovat, že právě vydaná Směrnice OECD o převodních cenách nepřináší žádné zásadní změny, neboť v podstatě došlo pouze k zapracování již dříve vydaných metodických dokumentů z dílny OECD. Pozitivní však jistě je, že OECD novou verzí směrnice jasně demonstruje, že se snaží reagovat na aktuální trendy a že tento dokument má stále fungovat jako nejzákladnější metodický dokument nejen pro členské státy OECD. 

Z českého pohledu je velmi důležité, že i česká finanční správa se metodikou popsanou ve směrnici řídí, a proto by si zástupci českých společností realizujících transakce se spojenými osobami měli být jistí, že mají svoji metodiku nastavenou v souladu s principy ve směrnici uvedenými.  

Pokud byste měli zájem o prověření toho, zda je i vámi používaná metodika v pořádku, neváhejte kontaktovat naše odborníky na oblast převodních cen.