Webové stránky RÖDL používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.



Nejvyšší soud mění pohled na zaměstnanecké benefity

​​​​​Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. ledna 2026, spisová značka 21 Cdo 351/2024, vyložil, co se u dočasného přidělení považuje za „srovnatelné pracovní a mzdové podmínky“. Klíčové je, že do tohoto rámce zahrnul i plnění poskytovaná nad rámec zákona bez přímé vazby na výkon práce (typicky příspěvky na penzijní či životní pojištění).


Adam Kotyza, Rödl Praha  

Dosavadní výklad a praxe inspekce práce
Zásada rovného zacházení s dočasně přidělenými zaměstnanci byla často chápána restriktivně: srovnatelnost se spojovala hlavně se zákonnými nároky (mzda, příplatky, pracovní doba, dovolená a podobně). „Nadstandardní“ plnění bez přímé vazby na výkon práce se v praxi považovala za fakultativní. Metodicky z toho dlouhodobě vycházela i inspekce práce, a jejich neposkytnutí dočasně přiděleným zaměstnancům proto nehodnotila jako porušení zákona.


Rovné zacházení při dočasném přidělení platí i pro benefity poskytované kmenovým zaměstnancům.​


Předmět sporu

Dočasně přidělený zaměstnanec požadoval doplacení rozdílu na příspěvku na penzijní připojištění, který uživatel vyplácel kmenovým zaměstnancům ve vyšší částce. Nižší soudy žalobu zamítly s odůvodněním, že nejde o pracovní ani mzdovou podmínku ve smyslu zákoníku práce.

Výklad Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud dovodil, že zásada rovného zacházení podle § 16 odst. 1 ve spojení s § 43a odst. 6 zákoníku práce dopadá i na jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Není rozhodné, zda mají základ v pracovněprávním či jiném předpisu; podstatné je, že jsou srovnatelným zaměstnancům uživatele poskytována v rámci jejich pracovního poměru. Zaměstnavatel, který zaměstnance přidělil, musí zajistit, aby podmínky přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jaké má (nebo by měl) srovnatelný zaměstnanec uživatele. Příspěvek na penzijní připojištění je podle soudu „jiným peněžitým plněním“, a je proto součástí pracovních a mzdových podmínek.

Shrnutí a možné přesahy

Rozsudek rozšiřuje pojem rovného zacházení a znemožňuje automaticky vyčleňovat benefity ze srovnatelnosti jen proto, že nejsou „zákonné“ nebo nemají přímý původ ve výkonu práce. Ačkoli se rozhodnutí týkalo dočasného přidělení (§ 43a zákoníku práce), jeho závěry budou s vysokou pravděpodobností využitelné i při posuzování agenturního zaměstnávání. Pro uživatele, přidělující zaměstnavatele i agentury práce to znamená potřebu prověřit benefitní schémata a nastavení porovnávání podmínek, promítnout je do interních předpisů a smluvní dokumentace [včetně ujednání o informacích dle § 308 odst. 1 písm. f) zákoníku práce v případě dočasného přidělení agenturou práce] a snížit tak riziko doplatků, sankcí i případných regresních nároků.​

Kontakt

Contact Person Picture

JUDr. Adam Kotyza, LL.M.

advokát

Senior Associate

+420 236 163 770

Poslat e-mail

RÁDI VÁM PORADÍME!

Befehle des Menübands überspringen
Zum Hauptinhalt wechseln
Deutschland Weltweit Search Menu