Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.



Nejvyšší správní soud proti švarcsystému: Jak se vyhnout pokutám?

PrintMailRate-it

​​​​​​​​Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu ve výši 445 000 korun, kterou udělil oblastní inspektorát práce za švarcsystém u dvou zaměstnanců. Prevence je vždy levnější než pokuta a případný soudní spor.


Jakub Šotník, Rödl & Partner Praha 

Nelegální zaměstnávání formou takzvaného švarcsystému je stále častějším důvodem vysokých pokut a soudních sporů. Nejvyšší správní soud (NSS) se nedávno zabýval případem, kdy oblastní inspektorát práce uložil společnosti pokutu ve výši 445 000 korun za nelegální výkon závislé práce dvou osob mimo pracovněprávní vztah. Toto rozhodnutí NSS ukazuje, že formální smluvní úprava není rozhodující – pokud pracovní výkon vykazuje znaky závislé práce, nelze jej skrýt za obchodněprávní spolupráci s OSVČ.

Kdy je OSVČ ve skutečnosti zaměstnancem?

Podnikatelka působící v oblasti průmyslových technologií si najala dvě osoby, které vykonávaly organizační a dispečerské činnosti v oblasti dopravy. Jednalo se o osobu P. Ž., která zastávala funkci vedoucího oddělení dopravy a správy, a osobu D. K., která pracovala jako dispečerka dopravy. Jejich hlavní pracovní náplní bylo zajišťování plynulého provozu firemní dopravy, koordinace dodávek a organizace přepravních procesů. Zatímco formálně šlo o obchodní vztah, fakticky pracovaly stejně jako zaměstnanci – měly pravidelně stanovené úkoly, řídily se pokyny společnosti a byly organizačně začleněny do její firmy.

NSS při svém rozhodování zdůraznil několik zásadních prvků, které prokazovaly existenci závislé práce. Prvním a klíčovým znakem byla osobní závislost na společnosti – pan Ž. měl v rozhodném období jediný zdroj příjmů právě z této činnosti, u paní K. představovala práce pro společnost více než polovinu jejích příjmů, což svědčilo o její ekonomické závislosti. Dalším důležitým faktorem bylo místo výkonu práce – obě osoby pracovaly přímo na pracovišti společnosti, využívaly její kanceláře, technické vybavení a interní firemní systémy. NSS také přihlédl k výpovědím svědků, kteří potvrdili, že P. Ž. byl vnímán jako nadřízený a dával pracovní pokyny dalším zaměstnancům. Paní K. měla dokonce firemní vizitky a e-mailovou adresu společnosti, což jasně naznačovalo její organizační začlenění.


Mohou být některé faktory zavádějící?

Naopak existovaly i určité znaky, které by mohly naznačovat nezávislou práci. Pan Ž. a paní K. například neevidovali svou pracovní dobu a mohli přicházet a odcházet podle svého uvážení. Také nebyli formálně vedeni jako zaměstnanci a místo pracovního poměru měli smlouvy o poskytování služeb. NSS však upozornil, že tyto faktory nejsou samy o sobě rozhodující. To, že pracovníci neevidovali docházku, nestačilo k vyvrácení závěru o závislé práci. Klíčové bylo, že jejich činnost byla dlouhodobá, ekonomicky závislá na společnosti a vykonávána v jejích prostorách.


Důsledky rozhodnutí NSS

V této souvislosti NSS zdůraznil, že zaměstnavatel může činnosti spojené s dopravou svého zboží buď vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců, nebo je outsourcingem svěřit externím dodavatelům. Klíčovou otázkou v této věci však bylo, zda konkrétní činnost dvou osob vykazovala znaky závislé práce. Vzhledem k tomu, že pan Ž. a paní K. byli dlouhodobě začleněni do struktury firmy, vykonávali svou činnost podle pokynů společnosti a byli na ní ekonomicky závislí, NSS dospěl k závěru, že jejich práce nespadala pod outsourcing, ale šlo o skrytý pracovněprávní vztah.
Podstatné je také to, že NSS uvedl, že znaky závislé činnosti vykládané v daňové judikatuře jsou shodné se znaky, které se posuzují při kontrolách inspektorátů práce. Daňová správa i inspektoráty práce tedy při zkoumání vztahů mezi společností a pracovníky vycházejí ze stejných kritérií – například z ekonomické závislosti, míry nadřízenosti a podřízenosti nebo osobního začlenění do struktury zaměstnavatele. NSS připustil, že pro výklad pojmu závislá práce jsou relevantní judikaturní závěry ve smyslu zákona o daních z příjmů, avšak rozhodující je naplnění znaků závislé práce podle zákoníku práce.

Jak se vyhnout problémům?

Význam prevence navíc vzrostl s ohledem na novelu, kterou s účinností od 1. ledna 2025 získaly inspektoráty práce širší pravomoci a zejména se posílila jejich spolupráce s daňovou správou. To může vést k nárůstu kontrol jak ze strany inspektorátů práce, tak právě i daňové správy, což zvyšuje riziko postihů pro zaměstnavatele.

Nejste si jisti, zda jsou vaše pracovní vztahy v pořádku? Možná je právě teď ten správný čas to prověřit! Pokud máte pochybnosti o správném nastavení pracovněprávních vztahů ve vaší společnosti, doporučujeme konzultaci s odborníkem na pracovní a daňové právo. Rozhodnutí NSS ukazuje, že prevence je vždy levnější než pokuta a soudní spor.

Kontakt

Contact Person Picture

Mgr. Jakub Šotník

advokát

Partner

+420 236 163 210

Poslat e-mail

RÁDI VÁM PORADÍME!

Befehle des Menübands überspringen
Zum Hauptinhalt wechseln
Deutschland Weltweit Search Menu