Domů

Intern

Global

Kontakt

cz|de|en

50 zemí → 116 poboček → 6 000 spolupracovníků |

Celosvětově

Anscheinend ist in Ihrem Browser JavaScript nicht aktiviert. Aktivieren Sie bitte JavaScript, und versuchen Sie es erneut.

Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.

ESRS S1 – S4

Po několika dílech seriálu „ESG pod lupou“ zaměřených na enviromentální standardy „E“ se nyní přesouváme ke standardům „S“, které upravují nefinanční reporting pro oblast sociálních dopadů podnikání.

Ivan Brož, Rödl & Partner Praha

Je asi důležité připomenout, že přirozeně i standardy ESRS „S“ je třeba interpretovat spolu s průřezovými standardy ESRS 1 a ESRS 2. Stejně jako u ostatních ESRS standardů mají standardní strukturu:

Cíl
Vzájemný vztah s jinými ESRS
Požadavky na zveřejňování informací

- Správa a řízení podniku
- Strategie
- Řízení dopadů, rizik a příležitostí
- Ukazatele a cíle

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Protože standardy „S“ jsou obecně „srozumitelnější“ a související zdrojová data jsou zpravidla i dostupnější, než jak je tomu u standardů „E“, je tento článek zaměřen na všechny 4 „eskové“ standardy společně.

V následujícím přehledu jsou uvedeny jednotlivé oblasti, které jsou „S“ standardy upraveny. Je zřejmé, že témata jako např. nucená práce, sociální ochrana, práva původních obyvatel apod. nebudou pro podniky se sídlem v EU relevantní, resp. riziková. Nebude to ovšem tak jednoduché. Většina podniků má svůj hodnotový řetězec, který bude postupně nedílnou součástí nefinančního reportingu (viz naše předchozí články), s přesahem mimo EU, kde takové nežádoucí jevy nelze vyloučit.

Obrázek1.png

Standardy rozlišují mezi společnostmi do 750 zaměstnanců a těmi s vyšším počtem zaměstnanců. Pro tyto relativně „menší“ společnosti je podstatné, že některé požadavky na zveřejnění nemusí ve zprávě o udržitelnosti zveřejnit hned v prvním roce (tedy za rok 2025). Povinnost vykazovat informace podle standardů S2 – S4 mohou odložit až o dva roky. Ze standardu S1 tyto „menší“ společnosti v prvních dvou letech musí vykazovat jen vybrané informace. Pro řadu společností takové osvobození může být zajímavé, protože požadovaných informací (datových bodů) je opravdu mnoho, jak dokládá tabulka:

Obrázek2.png

Pravidla pro postupné zavádění jsou upravena v Dodatku C – Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, který je nedílnou součástí ESRS 1.

Vzhledem k rozsáhlosti jednotlivých standardů se Vám v dnešním článku pokusíme přiblížit jejich význam a příklady požadavků na zveřejnění, respektive datových bodů.

STANDARDY S1 A S2

Standardy S1 a S2 si jsou velmi podobné. Jejich předmětem je vlastní pracovní síla, respektive pracovníci v hodnotovém řetězci. Rozdíl je především v definici závislé práce (zaměstnaneckého vztahu). Ten je určen lokální legislativou. Například pracovníci spolupracující „na IČO“ budou v České republice vykazováni pod standardem ESRS S2. V některých zemích mohou být tito pracovníci podřazeni pod standard ESRS S1, a to v závislosti na vymezení závislé práce.

Vybrané ukazatele ESRS S1:

STANDARD S3

Standard ESRS S3 se věnuje dotčeným komunitám. Dotčené komunity jsou pro účely ESRS standardů definovány takto: „Lidé nebo skupina či skupiny žijící nebo pracující ve stejné oblasti, která byla nebo může být ovlivněna činností podniku podávajícího zprávu nebo předcházejícím a navazujícím hodnotovým řetězcem. Dotčené komunity mohou být různé, od těch, které žijí v sousedství provozu podniku (místní komunity), až po ty, které žijí ve větší vzdálenosti. Mezi dotčené komunity patří skutečně i potenciálně dotčené původní obyvatelstvo.“

Konkrétně (například):

komunity, které žijí nebo pracují v okolí provozoven, továren, zařízení nebo jiných fyzických operací podniku, nebo vzdálenější komunity ovlivněné činnostmi v těchto lokalitách (např. znečištěním vody po proudu)
komunity v hodnotovém řetězci podniku (např. komunity, které jsou ovlivněny provozními činnostmi zařízení dodavatelů nebo činností poskytovatelů logistických či distribučních služeb)
komunity v jednom nebo obou koncových bodech hodnotového řetězce (např. v místě těžby kovů nebo nerostů nebo sklizně komodit nebo komunity v okolí míst, kde se nakládá s odpady nebo kde se recyklují)

Společnost tak musí uvést, jaké jsou pozitivní a negativní dopady na tyto komunity, jaké politiky a opatření společnost přijímá k řešení těchto dopadů a jaké cíle si společnost stanovila a jak měří svůj pokrok v této oblasti.

STANDARD S4

Standard ESRS S4 se zaměřuje na spotřebitele a koncové uživatele. Společnosti musí reportovat informace o tom, jak její činnost ovlivňuje oblasti jako:

Dopady související s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele

- Ochrana údajů

- Ochrana osobních údajů

- Svoboda projevu
- Přístup k (vysoce kvalitním) informacím

Osobní bezpečnost spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů

- Zdraví a bezpečnost

- Osobní bezpečnost

- Ochrana dětí

Sociální začlenění spotřebitelů a/nebo konečných uživatelů

- Nediskriminace

- Přístup k produktům a službám

- Odpovědné marketingové postupy

Ve zprávě je tak potřeba uvést, jaké politiky má společnost ve vztahu ke spotřebitelům a koncovým uživatelům nebo jaké procesy společnost využívá pro zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů k získávání jejich názorů (stížností). Uveďme si dva příklady:

Zajištění zdravotní nezávadnosti produktů

Společnost vyrábějící potraviny by mohla reportovat například konkrétní opatření, která přijala k ochraně zdraví svých zákazníků - spotřebitelů. Například by mohla uvést, jakým způsobem testuje výrobky na přítomnost potenciálně škodlivých látek, jako jsou pesticidy nebo alergeny. Dále by mohla popsat procesy, kterými zajišťuje kvalitu během výroby, a uvést konkrétní metriky, jako je počet provedených testů či procento produktů, které prošly kontrolou. Pokud by firma zjistila nějaké problémy (například překročení limitů nebezpečných látek), měla by také popsat, jakým způsobem problém řešila a jaká opatření přijala, aby se situace neopakovala.

Mechanismy pro stížnosti spotřebitelů

Společnost prodávající elektroniku by měla mít zavedený systém, který umožňuje zákazníkům hlásit problémy nebo podávat stížnosti, například na bezpečnost nebo funkčnost produktů. Tento mechanismus by měl být přístupný, transparentní a umožňovat zpětnou vazbu zákazníků. Společnost by ve své zprávě o udržitelnosti podle standardu ESRS S4 měla popsat, kolik stížností obdržela, jak rychle byly řešeny a kolik z nich bylo úspěšně vyřešeno. Pokud by některé problémy měly závažný dopad (např. riziko zranění zákazníků), měla by společnost také popsat, jaký dopad mělo řešení těchto stížností na další rozhodnutí ve výrobě či návrhu produktů.

Závěrem

ESRS standardy definují přes tisíc datových bodů, z nichž standardy „S“ tvoří přibližně 40 %. To poukazuje na významné množství informací, které musí společnosti v rámci oblasti sociálních dopadů reportovat. Je proto důležité věnovat při přípravě zpráv o udržitelnosti i této oblasti dostatečnou pozornost s odpovídajícím předstihem.

I v tomto díle seriálu nelze opomenout doporučení, aby firmy využily tento čas k provedení analýzy dvojí významnosti (viz naše předchozí články), ze které vyplynou podstatná témata a rozsah potenciálně zveřejňovaných údajů. Následně je nutné zajištění přístupu ke všem potřebným datům, zapojení klíčových oddělení a nastavení interních systémů pro pravidelné sbírání a vyhodnocování informací.

Rádi vám pomůžeme