Blíží se „rekodifikace“ účetního a daňového práva?

Ministerstvo financí ČR dne 31. května 2024 zveřejnilo teze prováděcích vyhlášek k NZoÚ a zpřesněný návrh NZoÚ. Z těchto dokumentů vyplývá několik zajímavých důsledků pro všechny, kteří pracují s účetními závěrkami – ať v pozici jejich tvůrců či uživatelů.  Například: časová hodnota peněz (změna způsobů oceňování), vykazování běžných nájmů v aktivech, „povinné“ komponentní odpisování, zbytková hodnota aktiv, úprava způsobu tvorby rezerv a v neposlední řadě terminologické změny. To a mnohem více je návrh NZoÚ! Ve stejný den byl zveřejněn návrh novely souvisejících právních předpisů, takzvaný doprovodný zákon, který novelizuje nejen ZDP, ale také ZOK, NOZ, občanský soudní řád a více než 115 dalších zákonů. To vše není něco, co by „šlo obsáhnout za odpoledne“.

„Doprovodný zákon“ je již ve standardním vnějším připomínkovém řízení. Zveřejněné teze prováděcích vyhlášek NZoÚ a zpřesněný návrh NZoÚ mají sloužit k lepší představě, jakým směrem se ubírá (pod)zákonná norma regulující účetnictví. Nejedná se o návrh legislativního textu, nýbrž o vysvětlení, v čem jednotlivé účetní metody budou spočívat nebo z čeho budou vycházet.

O nejvýznamnějších změnách, které návrh NZoÚ přináší, jsme vás už informovali v předchozích dílech našeho newsletteru. Dnes vám přinášíme přehled vybraných, zajímavých, připravovaných a diskutovaných změn, které vyplývají z nově zveřejněných materiálů. 

Teze prováděcích vyhlášek předpokládají rozšíření okruhu přípustných kompenzací v rámci účetní závěrky. Nově připouštěné kompenzace jsou označeny červeně. Pro úplnost se nabízí říci, že většina z uvedených změn v podstatě odpovídá konceptu IFRS či jiných obecně přijímaných účetních rámců, kde se často ukazují jen „gains and losses“.

Nový zákon o účetnictví předpokládá pro střední a velké účetní jednotky povinné zohlednění časové hodnoty peněz, jinými slovy povinnost vykazovat dlouhodobé pohledávky a dluhy (dříve bychom řekli závazky) v současné hodnotě. S tím se neodmyslitelně pojí otázka stanovení diskontní úrokové míry (respektive přírůstkové úrokové míry). Teze prováděcí vyhlášky pro podnikatele předpokládá, že přírůstková úroková míra bude taková úroková míra, za kterou by dostupná banka byla ochotna poskytnout úvěr na stejný účel, pro který vznikl daný dluh.

Současně se ale navrhuje (návodné) přechodné (dočasně platné) ustanovení, které pro stanovenou dobu výši diskontní sazby nastaví na minimální úrovni jako „PRIBOR + 8 procentních bodů“, v případě vykazování v korunách českých.  

Návrh počítá s povinným zavedením takzvaného komponentního odpisování, které je doposud ve vyhlášce uvedeno pouze jako alternativní metoda odpisování. V praxi tento způsob není prakticky využíván vůbec. Teze vyhlášek počítají s tím, že u významných aktiv účetní jednotka povinně zváží oddělené odpisování významných částí aktiva, které mají významně odlišnou životnost.

Další navrhované změny nejen v oblasti účetnictví, ale i daní vám zprostředkujeme v příštím vydání našeho newsletteru.​