Kolik vás může stát švarcsystém? Doměrky, které se sčítají

​​​​Většina podnikatelů už dnes ví, že švarcsystém je v hledáčku státu. To je dobrá zpráva. Horší je, že jen málokdo dokáže odhadnout, kolik ho toto riziko může ve skutečnosti stát.

Pokud máte ve firmě několik OSVČ a myslíte si, že nejhorším scénářem je pokuta v řádu statisíců korun, pravděpodobně podceňujete skutečný rozsah problému. U středně velkých případů se totiž reálné finanční dopady mohou pohybovat v řádu milionů korun. A nejde přitom o jednu sankci, ale o součet několika různých doměrků a odvodů.

Daň ze závislé činnosti

První a zpravidla nejvýznamnější položkou je daň ze závislé činnosti.

Pokud finanční úřad dospěje k závěru, že spolupráce s OSVČ byla ve skutečnosti výkonem závislé práce, doměří daň zpětně za poslední tři roky.

Podstatný je přitom způsob výpočtu. Správce daně vychází z toho, že částka vyplacená OSVČ představovala čistý příjem, nikoli hrubou mzdu. Tuto částku je proto nutné přepočítat na odpovídající hrubou mzdu a teprve z ní dopočítat daňové povinnosti. Výsledný doměrek tak bývá podstatně vyšší, než by odpovídalo prostému pohledu na fakturované částky.

DPH

Další riziko představuje DPH.

Pokud si společnost uplatnila odpočet DPH z faktur vystavených OSVČ, správce daně tento odpočet zpochybní. Jeho argumentace bývá jednoduchá: pokud nešlo o samostatně poskytovanou službu, ale o výkon závislé práce, není důvod, aby byl nárok na odpočet DPH zachován.

Výsledkem může být další významný doměrek.

Daň z příjmů právnických osob

Třetí oblastí je daň z příjmů právnických osob.

Doměřená daň ze závislé činnosti představuje daňovou povinnost pracovníka, kterou za něj zaměstnavatel dodatečně uhradil. A takový výdaj není daňově uznatelným nákladem.

Nejde zpravidla o největší položku celého případu, ale v kombinaci s ostatními dopady může být významná.

Pokuta od inspekce práce

Vedle daňových dopadů vstupuje do hry také inspekce práce.

Pokud inspekce dospěje k závěru, že vztah s OSVČ ve skutečnosti vykazoval znaky závislé práce, může uložit pokutu za umožnění nelegální práce. Výše sankce se může pohybovat až v řádu milionů korun.

Přesto je vhodné mít na paměti, že v řadě případů nepředstavuje pokuta od inspekce práce největší finanční problém. Tím bývají právě doměrky daní a pojistného.

Sociální pojistné

Další významnou položkou je sociální pojistné.

Česká správa sociálního zabezpečení může doměřit pojistné zpětně a současně předepsat penále. Z pohledu zaměstnavatelů je důležité, že promlčecí lhůta u pojistného je delší než u daní.

Právě kombinace doměřeného pojistného a penále dokáže celkový účet výrazně navýšit.

Zdravotní pojištění

Obdobně funguje i zdravotní pojištění.

Také zde může dojít k doměření pojistného a souvisejícímu penále. Na rozdíl od sociálního pojištění navíc není stanoven maximální vyměřovací základ. U vysokopříjmových kontraktorů tak může být výsledná částka velmi citelná.

Když se účet sečte

Většina podnikatelů si pod pojmem švarcsystém představí jednu pokutu. Ve skutečnosti ale často nejde o jednu sankci, nýbrž o souběh několika finančních dopadů: doměrek daně ze závislé činnosti, zpochybnění odpočtů DPH, možné dopady do daně z příjmů právnických osob, pokutu inspekce práce, doměření sociálního pojistného a doměření zdravotního pojištění, vše navíc doplněné o úroky či penále.

Jeden nesprávně nastavený vztah s OSVČ se tak může proměnit v několik paralelních sporů vedených různými státními orgány.

Je fér dodat, že ne každý případ skončí uplatněním všech uvedených nároků v maximálním rozsahu. Nepředpokládám například, že by kontroly běžně sahaly do nejzazších hranic promlčecích lhůt u pojistného. Ani konzervativnější scénáře však nejsou levné.

Co s tím

Prvním krokem by měla být alespoň orientační kalkulace rizika. Sečtěte odměny vyplácené kontraktorům za poslední tři roky. Připočtěte potenciální dopady do sociálního a zdravotního pojištění a zohledněte případně uplatněné odpočty DPH. Už tento hrubý výpočet často ukáže, že ve hře nejsou statisíce, ale miliony korun.

A právě proto není švarcsystém primárně otázkou pracovního práva ani jedné pokuty. Je to otázka řízení daňového a odvodového rizika. Největší část účtu totiž zpravidla nepřichází od inspekce práce, ale od finanční správy, České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven.​

​