Kobra 26, memorandum a koordinovaný postup státu: proč je švarcsystém priorita

Začněme tím, co se vlastně podepsalo. Memorandum spojuje devět institucí: Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Finanční správu, Celní správu, Finanční analytický úřad, Policii ČR, Státní úřad inspekce práce a Českou správu sociálního zabezpečení. Devět orgánů kolem jednoho tématu. Znamená to, že se kolem každého případu vytváří kruh institucí, které si mohou předávat informace, koordinovat postup a opírat se o zjištění toho druhého.

Z této spolupráce vzniká i projekt označovaný jako Kobra 26. Kdo si pamatuje původní Kobru ze světa daňových podvodů a zajišťovacích příkazů, ví, že nešlo o abstraktní strukturu. Byla to cílená akce, která spojila několik orgánů a měla konkrétní výsledky v podobě velkých doměrků. Kobra 26 je obdobná struktura zaměřená na švarcsystém. Není to deklarace, je to pracovní skupina.

Co to fakticky znamená pro firmu, ke které přijde kontrola. Dosud platilo, že když u vás něco zjistil jeden úřad, ostatní o tom nemusely vědět. Každý orgán měl své řízení, své závěry, své priority. I nepříjemná kontrola tak zpravidla znamenala jeden doměrek a jednu sankci.

To skončilo. Memorandum počítá se sdílením informací, analytických výstupů i výsledků kontrol a se společnými pracovními týmy. V praxi to znamená, že zjištění jednoho orgánu dnes spouští kontroly z více stran současně. Pokud jeden úřad detekuje švarcsystém, ostatní jeho zjištění převezmou a zahájí vlastní řízení — od daňové kontroly přes inspekci práce až po doměření pojistného ze strany ČSSZ.

Důležitý je i jazyk memoranda. Nemluví jen o nelegální práci, ale o koordinaci při odhalování a eliminaci nelegálních forem zaměstnávání a krácení pojistných plnění a daní. Počítá s koordinovanými analytickými, vyhledávacími a kontrolními úkony. A jde ještě dál: instituce mají spolupracovat tak, aby bylo dosaženo cíle trestního řízení v případech, kdy kontrola odhalí skutečnosti nasvědčující trestné činnosti, zejména zkrácení daní a pojistného nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti.

To je podstatný posun, i symbolicky. Švarcsystém už dnes není vnímán jen jako pracovněprávní problém nebo „optimalizace“ vztahů. Z pohledu memoranda se stává součástí širšího boje proti šedé ekonomice a krácení veřejných odvodů. A tomu odpovídá i intenzita postupu úřadů.

Na scénu se po letech vrací také Česká správa sociálního zabezpečení. Do kontrol švarcsystému dlouho v podstatě nešla, a to z praktického důvodu. V okamžiku, kdy by OSVČ překvalifikovala na zaměstnance, musela by dopočítávat náhrady dovolených a další plnění, což byl administrativně náročný proces. Tato překážka byla odstraněna a ČSSZ dnes kontroly provádí. Pro firmy, které braly pojistné jako nižší riziko, je to zásadní změna — promlčecí lhůty u pojistného jsou totiž výrazně delší než tříletá lhůta u daně.

K propojení se vyjádřil i Nejvyšší správní soud. Kategorie závislé práce z inspekce práce a kategorie závislé činnosti z daní jsou podle něj spojené nádoby. Pokud inspekce práce konstatuje závislou práci, je nelogické, aby finanční úřad došel k závěru, že žádná závislá činnost nebyla. Pro vás to znamená, že obrana spočívající v rozdělení argumentace podle jednotlivých řízení přestává fungovat. Co řekne jeden orgán, převezme druhý.

Přidejme dvě věci. Stát veřejně deklaruje, že na nelegálním zaměstnávání přichází ročně o vyšší desítky miliard korun. To je silná motivace držet tlak na kontroly. A kontroly se dnes opírají o pokročilou analytiku. Finanční správa otevřeně mluví o tom, že sleduje vzorce chování daňových subjektů. Funguje to tak, že systém si drží konstantu vašeho obvyklého chování. Jakmile z ní vybočíte — třeba rychlým poklesem nákladů za služby OSVČ při souběžném růstu mezd — rozsvítí se kontrolka.

Co s tím. 

Pokud máte spolupráci s OSVČ, je dnes čas projít, jak fakticky funguje. Ne jak vypadá ve smlouvách, ale jak vypadá na pracovišti. Smysl dává projít formální dokumenty i reálné fungování a u rizikových vztahů je řešit dřív, než přijde podnět, který dnes spustí kontrolu napříč devíti orgány. A protože na konci řetězce stojí finanční úřad a ČSSZ, není to jen otázka pracovního práva. Je to řízení daňového a odvodového rizika.​