Stručná projektová dokumentace nemusí znamenat ztrátu odpočtu na výzkum a vývoj

​​​​Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. června. 2026, č. j. 21 Afs 211/2025-57, zdůraznil, že stručné vymezení cílů projektu ani jeho kontroly a hodnocení samo o sobě nevylučuje nárok na odpočet na podporu výzkumu a vývoje.​

Daňový subjekt vyrábějící montážní zařízení a dodávající software uplatnil odpočet na výzkum a vývoj. Správce daně během daňové kontroly rozporoval některé náležitosti projektové dokumentace, které podle jeho názoru nebyly dostatečným způsobem vymezeny. Zejména šlo o cíle a způsob kontroly a hodnocení projektu. Správci daně chyběl konkrétní popis aktuálního stavu poznání v dané oblasti, potřeba změny stávajícího stavu a bližší rozvedení prvku novosti. Společnosti rovněž vytýkal, že nepopsala konkrétní postup vedoucí k výsledku ani jeho časové rozvržení. Daňový subjekt uvedl pouze to, že s daným řešením nemá zkušenosti.

Podle daňového subjektu však byly cíle stanoveny dostatečně, dokonce nad rozsah požadovaný dosavadní judikaturou (NSS č. j. 2 Afs 352/2023 – 52 ve věci DEL a.s.). Nelze podle něj požadovat, aby byl aktuální stav poznání v dané oblasti popsán tak podrobně, aby i osoba bez vzdělání v oboru pochopila, o jak přelomové řešení se jedná.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že cíle byly stanoveny konkrétně a podrobněji než ve věci DEL. Bylo z nich patrné, čeho má být dosaženo, v čem spočívá novost řešení i jaký má být přínos. Soud odmítl přemrštěné požadavky na popis výchozího stavu. Projektová dokumentace nemá být „učebnicí“ pro začátečníky v oboru.

Nelze ani požadovat detailní popis přesného postupu řešení, jako by byl projekt již dokončen. Výzkum a vývoj jsou spojeny s technickou nejistotou. Projekt ovšem nesmí být natolik obecný, aby pod něj bylo možné dodatečně podřadit neomezený počet různých zakázek.

Způsob kontroly a hodnocení byl popsán u všech projektů daňového subjektu stejně. Společnost uvedla, že bude postupovat „plánovaným postupem“, činnosti jsou vytvářeny v „ohraničených projektech“ a výsledky jsou „průběžně vyhodnocovány“. Až interní směrnice proces kontroly a hodnocení více rozváděla tak, že dvakrát ročně má být vyhotoven protokol, kontrolu provádí jednatel a tak podobně.  K tomu Nejvyšší správní soud uvedl, že není potřeba vyloženě „exaktní, technicky rozvedený či nadměrně formalizovaný kontrolní mechanismus“. Musí však být patrné, kdo a kdy kontrolu provádí, podle jakých podmínek se hodnotí úspěšnost projektu a zda kontrola skutečně proběhla.

Závěrem je potřeba konstatovat, že nedostatečně vymezené cíle a hodnocení projektu přitom patří k nejčastějším nedostatkům při uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj. Od roku 2024 je navíc možné v případě pochybností správce daně prokazovat obsahové náležitosti projektové dokumentace dalšími důkazními prostředky.

I tak je však potřeba věnovat přípravě projektové dokumentace patřičnou péči. Společnost Rödl disponuje specializovanými poradci, kteří vám s jejím nastavením rádi pomohou.​