Nová interpretace NÚR: Jak správně vykázat výrobky a zboží používané k předvádění

Předváděné zboží může mít různou podobu – od automobilů a elektroniky až po vzorové CNC stroje. Dosud se podobné položky v účetnictví zachycovaly velmi nejednotně – někdy jako zásoby, jindy jako dlouhodobý majetek. Nová interpretace tak konečně sjednocuje způsob jejich vykazování. Rozhodující je, jak dlouho se zboží bude používat a k jakému účelu slouží.

Pokud je zboží určené k předvádění jen krátkodobě – obvykle do jednoho roku nebo po dobu jeho běžného prodejního cyklu –, zůstává v zásobách. Pokud ale účetní jednotka plánuje využití zboží jako předváděcího na delší období, je nutné jej přeřadit mezi dlouhodobý majetek a začít postupně odpisovat. Registrace v příslušném registru (například u vozidla) nebo splnění podmínek pro způsobilost užívání nejsou samy o sobě rozhodující pro vykázání jako dlouhodobý majetek. Klíčový je účel využití a plánovaná doba používání.

I když mezinárodní účetní předpisy výslovně nezmiňují předváděcí zboží, řeší tuto problematiku v zásadě obdobně. Podle standardu IAS 2 se za zásoby považuje zboží určené k prodeji v běžném obchodním cyklu. IAS 16 definuje dlouhodobý majetek jako položky, které firma využívá ve své činnosti a které jí přinášejí užitek déle než jedno účetní období. Předváděcí výrobky tedy za těchto podmínek patří právě pod jeden z těchto standardů – stejně jako podle nové české interpretace.

Interpretace I51 tak nepředstavuje jen návod a praktickou oporu pro vykazování předváděcího zboží, ale zároveň přirozeně sbližuje české účetní předpisy s mezinárodními standardy IFRS. Představuje tak malý, ale důležitý most k připravovanému novému zákonu o účetnictví, jehož cílem je mimo jiné právě sblížení s IFRS.

Nejste si jistí, jak vykázat případné zákaznické úpravy na předváděném zboží? Jak nastavit dobu životnosti odpisovaného předváděcího zboží a zbytkovou hodnotu? Ozvěte se nám, rádi vám pomůžeme najít správné řešení.​