Domů

Intern

Global

Kontakt

cz|de|en

50 zemí → 116 poboček → 6 000 spolupracovníků |

Celosvětově

Anscheinend ist in Ihrem Browser JavaScript nicht aktiviert. Aktivieren Sie bitte JavaScript, und versuchen Sie es erneut.

Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.

ESRS E1 – Změna klimatu – obecný úvod

Standard ESRS E1, který se týká změny klimatu, je prvním z tematických standardů pro vykazování udržitelnosti v rámci EU. Stanovuje požadavky na zveřejňování informací týkajících se strategie, významných dopadů, rizik, politik, cílů a opatření podniků v oblasti klimatických změn, které jsou důležité pro dosažení globálních cílů udržitelného rozvoje a splnění regulačních požadavků.

Radim Botek, Rödl & Partner Praha

Všechny tematické standardy mají téměř stejnou strukturu a je dobré si na úvod tento koncept přiblížit. Každý z ESRS standardů je členěn následovně:

Cíl
Vzájemný vztah s jinými ESRS
Požadavky na zveřejňování informací

- Správa a řízení podniku

- Strategie

- Řízení dopadů, rizik a příležitostí

- Ukazatele a cíle

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Jednotlivé podkapitoly mohou být v některých standardech vypuštěny, například u ESRS E3 – Vodní zdroje nejsou specifické požadavky na informace týkající se správy a řízení či strategie.

ÚVODEM

Téma změny klimatu, které upravuje ESRS E1, bylo původně jako jediné označeno za povinné bez ohledu na jeho významnost (viz ESRS 1 a 2). V konečném znění standardů se vyhodnocení dvojí významnosti aplikuje i na ESRS E1. Přesto si určitou výhradní pozici mezi ostatními tématy v rámci ESRS zachovalo.

Pokud u změny klimatu dospěje podnik k závěru, že je tato problematika z hlediska ESRS nevýznamná, tedy že podnik svou činností nepůsobí na změnu klimatu a ani nepodléhá případným rizikům souvisejícím se změnou klimatu, musí tuto skutečnost ve zprávě o udržitelnosti zdůvodnit a vysvětlit. To u ostatních standardů není požadováno.

Zásadními dokumenty pro změnu klimatu jsou tzv. Green Deal a navazující Evropský právní rámec pro klima a Strategie udržitelného financování a dále Pařížská dohoda, jejímž cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 °C.

ESRS E1 – zahrnuje požadavky na zveřejnění celkem 217 datových bodů, což je nejvíce ze všech ESRS. Tomu také odpovídá rozsáhlost Dodatku A, který obsahuje celkem 81 odstavců s rozšiřujícími požadavky, vysvětlujícími komentáři či vzorovými tabulkami.

V souladu s ESRS 1 lze aplikovat postupné zavádění požadavků na vybraná témata – například pro požadavek na zveřejnění E1-6 týkající se emisí ze scope 3 a celkových emisí skleníkových plynů, které lze o jeden rok odložit.

CÍL STANDARDU A ZÁKLADNÍ POJMY

Cílem standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům zprávy o udržitelnosti umožní porozumět vlivům podniku na změnu klimatu, jeho úsilí o snížení emisí, plánům na přizpůsobení strategie, opatřením k prevenci a řešení dopadů, významným rizikům a příležitostem a finančním následkům spojeným s klimatickými změnami.

Standard rozlišuje mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu.

Rizika

Podniky dle standardu podléhají jednak fyzickým klimatickým rizikům a dále rizikům z přechodu vyplývajících z nutného přizpůsobení se nebezpečím souvisejícím s klimatem.

Fyzická rizika jsou dále rozdělena na akutní (bouře, povodně, požáry) a chronická (zvýšená hladina oceánů). Rizika přechodu vyplývají z nesouladu mezi strategií a řízením podniku a měnícím se regulačním, politickým nebo společenským prostředím, v němž působí.

Skleníkové plyny

Pro účely vykazování uhlíkové stopy je definováno sedm skupin skleníkových plynů, které mají negativní dopad na globální oteplování:

oxid uhličitý (CO2)
methan (CH4)
oxid dusný (N2O)
hydrofluoruhlovodíky (HFC)
perfluoruhlovodíky (PCF)
fluorid sírový (SF6)
fluorid dusitý (NF3)

Emise skleníkových plynů se přepočítávají na CO2 ekvivalent (CO2e), který je standardní přepočtovou jednotkou a představuje množství CO2, které má ke skleníkovému jevu atmosféry stejný příspěvek jako dané množství příslušného plynu, obvykle vztažené k časovému horizontu 100 let.

Jak je zřejmé z níže uvedené tabulky, například metan (CH4), který se významně vyskytuje nejen při spalování fosilních paliv ale také například v zemědělství, má 28krát intenzivnější dopady na skleníkový efekt než CO2.

Emisní faktory

Jedná se o číselné hodnoty, které vyjadřují množství skleníkových plynů (například oxidu uhličitého, metanu, dusičnanu dusnatého) uvolněných při určité aktivitě nebo procesu. Pro účely výpočtu uhlíkové stopy je nutné pracovat s místně příslušnými hodnotami, které jsou, pokud možno, aktuální a co nejblíže dané činnosti. Jsou zcela zásadní pro výpočet uhlíkové stopy.

ZDROJE METODIKY A KLIMATICKÝCH UKAZATELŮ

Celý standard se odkazuje na externí zdroje metodiky, informací a dat nezbytných pro určení uhlíkové stopy. Jedná se především o následující dokumenty:

The Greenhouse Gas Protocol – takzvaný GHG protocol představuje sadu metodických návodů, které podnikům poskytují rámce pro měření a vykazování emisí skleníkových plynů a jsou dostupné na tomto odkazu: Standards & Guidance | GHG Protocol.

GHG Protocol lze onačit za zcela klíčový, popisuje kompletní metodiku vykazování emisí skleníkových plynů dle jednotlivých oblastí, včetně řady konkrétních příkladů a početních postupů. Například vymezení hranic podniku, změny v rámci skupiny včetně přepočtu srovnávacích údajů atd.

– Zdroje emisních faktorů – jako jsou například Mezivládní Panel pro Změnu Klimatu - IPCC

VÝPOČET UHLÍKOVÉ STOPY

ESRS standardy požadují vždy zveřejnění uhlíkové stopy na úrovni společnosti, a to včetně celého hodnotového řetězce. Někdy je zaměňováno s uhlíkovou stopou produktu, jejíž vykazování je již dnes relativně běžné v obchodním styku.

Samotný výpočet uhlíkové stopy je zdánlivě jednoduchý. Vede k němu ovšem velmi složitá cesta, kterou by měl usnadnit právě zmiňovaný GHG protocol. Výpočet má v zásadě dvě proměnné – vstupní data a emisní faktory.

Asi nejnáročnější bude zajištění vstupních dat, kde se nabízí různě spolehlivé zdroje informací od naměřených, případně dodavatelem sdělených údajů až po odhady na základě odborného úsudku. U odhadů by měl podnik zajistit v dlouhodobém horizontu jejich zpřesňování, respektive minimalizaci a odpovídající popis ve zprávě o udržitelnosti.

Nezbytným krokem by mělo být nastavení hranic podniku, pro které lze vybrat ze tří možných metod – finanční kontrola, provozní kontrola a kapitálový podíl – a to pro celou skupinu jednotně.

Uhlíková stopa se vykazuje dle 3 rámců:

Rámec 1 zahrnuje přímé emise skleníkových plynů ze zdrojů vlastněných nebo kontrolovaných podnikem;
Rámec 2 zahrnuje nepřímé emise z výroby nakoupené nebo získané elektřiny, páry, tepla nebo chladu spotřebovaných podnikem;
Rámec 3 pod něhož spadají nepřímé emise skleníkových plynů, které vznikají v hodnotovém řetězci vykazujícího podniku. Rámec 3 lze dále rozdělit na jednotlivé segmenty celého hodnotového řetězce s rozlišením kategorií činností.

Nejlépe lze demonstrovat vymezení rámců na tomto jednoduchém obrázku z GHG protocolu.

Pro účely vykazování vývoje a srovnatelnosti je potřeba stanovit i referenční období.

Aby bylo zajištěna požadovaná kvalita informací, jsou stanoveny tři základní parametry dat a předpokladů vstupujících do výpočtu uhlíkové stopy – relevance, úplnost a konzistence.

Závěr

Problematika emisí skleníkových plynů, vykazování uhlíkové stopy a souvisejících informací je opravdu složitá a samotný standard ESRS E1 není rozhodně dostatečným základem. Naprosto nezbytné bude využití standardů a příruček v rámci GHG protokolu a zapojení zkušeného specialisty s dostatečnými zkušenostmi. Ať už to bude z interních zdrojů případně s využitím externisty.

V následujícím článku uvádíme stručný přehled podstatných zveřejňovaných informací dle ESRS E1.