Domů

Intern

Global

Kontakt

cz|de|en

50 zemí → 116 poboček → 6 000 spolupracovníků |

Celosvětově

Anscheinend ist in Ihrem Browser JavaScript nicht aktiviert. Aktivieren Sie bitte JavaScript, und versuchen Sie es erneut.

Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.

ESRS standardy – ESRS 1 – dvojí významnost

Navazujeme na článek v minulém vydání, ve kterém jsme se zabývali první částí ESRS 1. Směrnice CSRD a návazně ESRS standardy výrazně rozšiřují množství informací, které by měly být, oproti dosavadní praxi, v rámci ESG zpráv zveřejňovány. Právě proto je nastaven koncept dvojí významnosti, jejíž posouzení je výchozím a nejdůležitějším bodem při sestavování zpráv o udržitelnosti, tedy při identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí, které mají být ve zprávě zveřejněny. Návazně je pak významnost důležitá i pro nastavení priorit dotčených společností i celého vnitropodnikového systému pro monitoring a vyhodnocování dat týkajících se udržitelnosti.

Radim Botek, Rödl & Partner Praha

Významnost je detailně upravena v kapitole „3. Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti“ a dále pak v Dodatku A, jehož součástí je i seznam témat (a podtémat) udržitelnosti, které je třeba do posouzení významnosti zahrnout.

Jako příklad lze uvést:

Tematický

ESRS

Téma

Dílčí téma

Podtémata

ESRS E3

Voda a mořské zdroje

Voda
Mořské zdroje

Spotřeba vody
Odběry vody
Vypouštění vody
Vypouštění vody do oceánů
Těžba a využívání mořských zdrojů

ESRS S4

Spotřebitelé a koncoví uživatelé

Dopady související s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele

Soukromí
Svoboda projevu
Přístup ke (kvalitním) informacím

Z tabulky je zřejmé, že některé otázky budou již v první fázi vyhodnocení významnosti vylučovány. Například zemědělský podnik ze středních Čech, který bude čerpat vodu z Labe, nebude s největší pravděpodobností muset zveřejňovat informace týkající se vody v oceánech. Pro podnik provozující síť maloobchodních prodejen s kosmetickým zbožím pak ESRS E3 asi nebude relevantní vůbec. Naopak velmi důležitý pro něj asi bude standard ESRS S4.

Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu nebo finanční významnost nebo obojí. Posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit jejich vzájemnou závislost. Obecně ovšem platí, že primární bude ve většině případů posouzení dopadů.

Samozřejmostí v rámci ESRS je vyhodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí také v rámci hodnotového řetězce podniku, a to na základě povahy jeho činností, obchodních vztahů, regionů a dalších relevantních faktorů. Jedním z nezbytných kroků je také posouzení závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě.

Pojďme se tedy na obě významnosti podívat blíže.

Významnost dopadů („zevnitř ven“)

Otázka udržitelnosti se považuje za významnou z hlediska dopadu, pokud má skutečný nebo potenciální dopad na lidi nebo životní prostředí, ať už pozitivní nebo negativní, a to v jakémkoli časovém horizontu (krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém).

Dopady související s enviromentálními, sociálními a správními otázkami zahrnují:

přímé dopady z vlastních aktivit firmy – např. dopady z emisí z výroby, produkce odpadů, spotřeby vody, dojíždění zaměstnanců, bezpečnost práce
nepřímé dopady z hodnotového řetězce firmy (dodavatelé, odběratelé atd.) – např. dopady z těžby dovážených surovin, dopravy výrobků k zákazníkům, pracovní podmínky a práva zaměstnanců u dodavatelů
dopady produktů a služeb firmy – např. dopady na zdraví a bezpečnost uživatelů spotřebitelů výrobků podniku, soukromí konečných uživatelů
dopady vyplývající z obchodních vztahů firmy – např. dopady z (neetických) marketingových praktik, prezentace firmy navenek vůči investorům

Posouzení významnosti negativních dopadů je založeno na postupu náležité péče (dle principů OSN a OECD) a vychází:

u skutečných dopadů z jejich závažnosti
u potenciálních dopadů z jejich závažnosti a pravděpodobnosti

Závažnost pak zohledňuje: míru, rozsah a nenapravitelnost dopadu

U potenciálních dopadů na lidská práva má přednost závažnost před pravděpodobností.

Významnost pozitivních dopadů je založena:

u skutečných dopadů na jejich míře a rozsahu
u potenciálních dopadů: míra, rozsah a pravděpodobnost dopadu

Jako příklad pozitivních dopadů lze uvést snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení nakládání s odpady, podpora udržitelného zemědělství, zlepšení pracovních podmínek atd.

Finanční významnost („zvenčí dovnitř“)

Finanční významnost v kontextu vydávání zpráv o udržitelnosti je definována jako informace, které by mohly ovlivnit rozhodnutí primárních uživatelů účetního výkaznictví pro všeobecné účely ohledně poskytnutí zdrojů danému podniku. Je tak podobná významnosti pro účetní závěrky.

Otázka udržitelnosti je finančně významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Může vytvářet rizika nebo příležitosti, které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál.

Rizika by mohl představovat například nedostatek nebo ztráta přístupu k důležitým zdrojům, změny v legislativě týkající se udržitelnosti, reputační rizika spojená s negativními dopady na životní prostředí nebo společnost, zvýšení nákladů na energie, suroviny nebo nakládání s odpady, atd. Naopak u příležitostí lze uvažovat například o získání konkurenční výhody díky udržitelným produktům a službám, snížení nákladů na energie a suroviny díky obnovitelným zdrojům, zlepšení reputace a posílení důvěry investorů a zákazníků a podobně.

Posouzení dvojí významnosti bude nesporně velmi komplexní záležitost. Představuje několikastupňový proces od identifikace a zapojení dotčených stran přes určení potenciálních oblastí udržitelnosti, posouzení dopadů, rizik a příležitostí až po určení významných otázek udržitelnosti. Bude v podstatě jakýmsi trychtýřem, nebo můžeme říct filtrem, který podniku v konečném důsledku umožní zaměřit se na podstatná témata a otázky, které spadají do rámce CSRD, respektive ESRS a budou v rámci zprávy udržitelnosti zveřejňovány.

V následujícím díle dokončíme téma ESRS 1 a navážeme neméně důležitým standardem ESRS 2, jenž stanoví, které informace budou povinně zveřejňovány napříč všemi ESRS standardy.