Stavební pozemek z hlediska zákona o DPH

V rámci sporu byl posuzován prodej dvou pozemků, které prodávající osvobodil od DPH. Dle jeho názoru nebyly v souvislosti s pozemky vedeny žádné správní úkony vedoucí ke zhotovení konkrétní stavby, a proto je prodávají považoval za pozemky nestavební. Správce daně měl však opačný názor, pozemky označil za stavební, a prodávajícímu doměřil daň na výstupu. 

Správce daně při svém posouzení vycházel ze záměru smluvních stran, územního plánu obce a dalších skutečností. Prodávající si mimo jiné nechal před prodejem vyhotovit znalecký posudek, či si vyžádal územně plánovací informaci potvrzující zastavitelnost tohoto pozemku. Obě strany si také uplatnily související nároky na odpočet DPH.

Nejvyšší správní soud v dané věci dal za pravdu správci daně i krajskému soudu, tedy že se jednalo o stavební pozemek. Stěžejní skutečností pro posouzení DPH režimu je vždy úmysl smluvních stran dodat či nabýt dotčené pozemky jako pozemky určené k zastavění. Dále NSS potvrdil, že územní plán může být považován za správní úkon vedoucí k zastavění, a tudíž není nezbytné vést správní úkon vedoucí k výstavbě konkrétní stavby.

Závěrem NSS uvedl, že pojem stavební pozemek sice musí být vykládán ve smyslu judikatury Soudního dvora EU, klasifikace pozemků jako stavebních dle znaleckého posudku však může být vodítkem pro stanovení režimu DPH. A právě všechny výše uvedené skutečnosti vedly k potvrzení úmyslu prodávajícího dodat stavební pozemek i z hlediska DPH.

S ohledem na dosavadní judikaturu a přístup finanční správy je problematika stavebních pozemků z hlediska zákona o DPH posuzována velmi striktně. Před samotným prodejem proto doporučujeme detailně prověřit DPH režim pozemku.