Zvýšení daňového odpisu v 1. roce odepisování při uplatňování slevy na investiční pobídku

 

Jsou to více než dva roky, kdy Krajský soud v Brně vydal překvapivý rozsudek sp. zn. 30 Af 33/2020, jenž popřel všeobecně aplikovanou povinnost daňových subjektů, kteří mohou využít slevu na dani z titulu investiční pobídky (IP), uplatnit po dobu možnosti čerpání slevy na dani zvýšení daňového odpisu v 1. roce dle § 31 odst. 1 písm. b)–d) zákona o daních z příjmů (ZDP). 

Jde o naplnění jedné z takzvaných zvláštních podmínek pro uplatnění slevy na IP zakotvené v ustanovení § 35a odst. 2 písm. a) bod 1 ZDP (uplatnit v nejvyšší možné míře všechny odpisy podle § 26 až 33 ZDP). V daném případě šlo o to, že daňový subjekt zvýšení odpisu o 10 procent neuplatnil, protože ZDP dle něj takovou povinnost neukládá. Argumentoval tím, že co nejvyšší možné uplatnění odpisů se vztahuje na celou dobu uplatňování IP a nikoliv jen na 1. rok odpisování. Následkem zvýšení odpisu v 1. roce by naopak bylo snížení odpisů v dalších letech. Dle daňového subjektu lze očekávat, že během 10leté lhůty dojde k odepsání celého majetku, čímž nedojde k obávanému odsunutí daňových odpisů za období pro uplatnění slevy, nýbrž pouze k jinému rozložení odpisů v čase. Proti této argumentaci brojil správce daně, když poukázal na to, že k odpisu celé hodnoty majetku během 10 let dojde pouze v ideální situacích. Své tvrzení podložil mimo jiné Koordinačním výborem (KOOV) 195/27.11.07, ve kterém mezi zástupci Komory daňových poradců a Ministerstva financí došlo ke shodě ohledně povinnosti uplatňovat zvýšený odpis v 1. roce odepisování.  Krajský soud dal však za pravdu daňovému subjektu, když konstatoval, že ho zákonodárce zavázal pouze k uplatnění odpisů v „nejvyšší možné míře“, avšak nikoliv v „nejbližším zdaňovacím období“. Argumenty správce daně shledal nepodloženými.

Na to po dvou letech reagoval NSS rozsudkem sp. zn. 7 Afs 13/2022, kterým rozsudek Krajského soudu zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Vyslovil názor, že pokud se jedná o hmotný majetek, u kterého lze zvýšený odpis v 1. roce odpisování uplatnit, pak je poplatník v režimu IP povinen toho využít. Jen takový postup dle NSS vede k co nejnižší základně pro uplatnění slevy na IP, což ostatně dovozuje jak uvedený KOOV, tak odborná literatura. Ustanovení § 35a odst. 2 písm. a) bod 1 ZDP musí pokrýt všechny myslitelné situace, například i tu, kdy je majetek pořízen v posledním roce čerpání slevy. Nelze tak uvažovat pouze ideální situaci, kdy dojde k odepsání celého majetku v rámci 10leté lhůty. Individuální posuzování jednotlivých situací správcem daně by dle NSS vedlo k porušení zásady rovnosti.

Jsme rádi, že tímto došlo k rozptýlení dva roky trvající nejistoty ohledně správného nastavení daňových odpisů u příjemců investičních pobídek.