Zaměstnanecké akciové a opční programy

 

Miroslav Holoubek, Rödl & Partner Praha 

Zákon nově stanoví, že příjem se zdaní až poprvé nastane některý z okamžiků vyjmenovaných v zákoně. Těmito okamžiky jsou například: převod nebo přechod akcie či podílu, okamžik uplatnění opce, zaměstnanec přestane vykonávat činnost pro zaměstnavatele nebo pro kapitálově spojené společnosti ve skupině, zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky či například uplyne 10 let od nabytí podílu či opce. 

Zákonodárce navíc umožnil v okamžiku zdanění snížit hodnotu nepeněžního příjmu o pokles hodnoty akcie, podílu či opce do data zdanění. Zaměstnanci tak jednoznačně klesá riziko, že mu bude zdaněn příjem, který se v budoucnu nerealizuje. Cenu, kterou za toto snížení rizika zaměstnanec musí „zaplatit“, je nejistota v daňové sazbě, kterou bude příjem zdaněn a v povinnosti zaměstnance oznámit zaměstnavateli převod takto nabyté akcie nebo opce tak, aby takovýto příjem byl zaměstnavatelem zdaněn.

 

Z hlediska zaměstnavatelů jsou však náklady vyšší. Zaměstnavatelé musí do svých systémů a procesů zavést mechanismy detekce okamžiku zdanění, tedy hlídat, kdy byl nepeněžní příjem dosažen, hlídat daňovou rezidenci zaměstnance, a to dokonce i zaměstnance, který přešel pracovat do společnosti ve skupině atd.

 

Zaměstnavatelé se také budou muset, pod svou majetkovou odpovědností, vypořádat s otázkou ocenění akcií, podílů případně opcí v době, kdy příjem vzniká, ale i v době, kdy je příjem zdaněn. Zejména u neobchodovaných podílů a akcií to může vyvolávat významné problémy a rizika.

Zaměstnavatel tak čistě pohledem daňovým a pohledem případného souvisejícího pojistného nezískává zhola nic, protože daň z nepeněžního příjmu není nákladem zaměstnavatele a případná platba souvisejícího pojistného není, na rozdíl od daně z příjmů, jakkoliv zatím posunuta. To se má však v budoucnu podle Ministerstva financí změnit, a i platba pojistného by se měla posunout do okamžiku zdanění.