Dohody o provedení práce pod drobnohledem správců daně

Již delší dobu pozorujeme trend nárůstu daňových kontrol, které se zaměřují na tři oblasti. Vedle dovozu zboží z Asie a nákladů na reklamu a marketing jsou v hledáčku daňových kontrol zejména dohody o provedení práce. Zaměření kontrol na tyto oblasti potvrdili také zástupci daňové správy na jedné z nedávných odborných konferencí. Ti vyzdvihli především význam daňových kontrol ve spojení s dohodami o provedení práce. Důvodem je jejich časté zneužívání, což dle zástupců daňové správy způsobuje miliardové škody na odvodech v oblasti daní a povinného pojištění. 

Zastupování klientů právě při daňových kontrolách spojených s dohodami o provedení práce se v poslední době věnujeme jednoznačně nejčastěji. Setkáváme se přitom s nejrůznějšími konstrukcemi a nastaveními, ať již v rámci skupiny podniků nebo v rámci subdodavatelských vztahů. Nebezpečí spojená s dohodami o provedení práce spatřujeme zejména v riziku možného kumulovaného doměrku jednotlivých daní a dalších povinných odvodů. 

V případě využívání dohod o provedení práce v rámci skupiny podniků se mnohdy jedná o zefektivnění pracovněprávních vztahů takovým způsobem, aby odpovídaly časové flexibilitě, pracovním možnostem a požadavkům pracovníků. Mezi zefektivněním pracovněprávních vztahů a snahou vyhnout se povinným odvodům za zaměstnance je však – soudě dle přístupu správců daně – poměrně tenká hranice, která může daňový subjekt v konečném důsledku nepříjemně překvapit. Je pak na daňovém subjektu, aby prokázal ekonomické ratio nastavení a fungování dohod o provedení práce, což se na první pohled může zdát poměrně jednoduché, ale opak je mnohdy pravdou. 

Další velkou skupinou případů, které velmi často řešíme, představují subdodavatelské vztahy, ve kterých dohody o provedení práce hrají zdánlivě jen nepřímou roli. Daňové subjekty totiž poměrně často spolupracují se subjekty, které jim subdodavatelsky poskytují služby. Tyto služby nejčastěji spočívají v převzetí části podnikatelské činnosti daňového subjektu, který nemá dostatečné pracovní kapacity pro včasné vyhotovení zakázek pro své koncové zákazníky. Za tímto účelem je mezi daňovým subjektem a subdodavatelem uzavřena typicky smlouva o dílo, ve které se subdodavatel zaváže dodat část výrobků daňovému subjektu, aby tento mohl splnit své závazky právě vůči svým koncovým zákazníkům. A daňový subjekt hradí za takto poskytnuté služby faktury vystavené subdodavatelem, samozřejmě včetně DPH.  

Správci daně však v dnešní době poměrně detailně analyzují subdodavatelské vztahy. Problém nastává v okamžiku, kdy správce daně zjistí, že u subdodavatele nejsou evidováni žádní zaměstnanci, kteří by pro něj pracovali, přestože subdodavatel vykazuje ze své činnosti pro daňový subjekt vysoké obraty. Tyto a další informace správce daně shromažďuje za součinnosti s oblastními inspektoráty práce, cizineckou policií, zdravotními pojišťovnami atd. Nejčastějším zjištěním správců daně je, že subdodavatel měl na tuto činnost pracovníky na dohodu o provedení práce, které však již nemá a nikde je neevidoval. Pro daňový subjekt začíná maraton dokazování, neboť správce daně zpochybní na jeho straně nárok na odpočet DPH z faktur vystavených subdodavatelem. Důvodem je, že není prokázáno, že subdodavatel jako plátce skutečně poskytl deklarované služby, když nedisponoval prokazatelně žádnými pracovníky. S obdobným závěrem přistupuje správce daně také k oblasti daně z příjmů. O souvisejících sankcích ani nemluvě.

Pokud navíc správce daně zjistí, že výrobu zajišťoval subdodavatel typicky v provozovně daňového subjektu, na jeho strojích, jeho pracovníci byli při výrobě rozptýleni mezi kmenovými zaměstnanci daňového subjektu, řídili se pokyny zaměstnanců daňového subjektu, evidovala se jim pracovní doba, a výše odměny subdodavatele byla odvozena od pracovní doby jeho pracovníků, mohou být negativní dopady pro daňový subjekt zásadně významnější.  

Správci daně se v těchto případech snaží překvalifikovat subdodavatelské dodávky na takzvané  skryté zaměstnávání. To znamená, že správce daně vyhodnotí daňový subjekt jako skutečného takzvaného  ekonomického zaměstnavatele pracovníků subdodavatele. Následkem je vedle výše uvedených dopadů také možné doměření daně ze závislé činnosti za pracovníky na straně daňového subjektu. 

Věnujte proto pozornost vztahům, které uzavíráte se svými subdodavateli, abyste se nedostali do daňové pasti. Pokud si nejste jisti nastavením svých subdodavatelských vztahů, jsme vám rádi k dispozici. Máme totiž bohaté zkušenosti s tímto typem případů a pomůžeme vám prověřit rizikovost těchto vztahů.   

Pokud se chcete dozvědět více, zveme vás na náš webinář, který se uskuteční dne 12. prosince 2023 na téma Skryté agenturní zaměstnávání. Více informací najdete na našich webových stránkách www.roedl.cz. 

Budeme se na vás těšit spolu s kolegyní Kateřinou Jordanovovou.