Jak na DPH při darování zboží

Informace GFŘ se zaměřuje především na situace, kdy plátce pořídil zboží pro uskutečňování svých ekonomických činností (např. k jeho dalšímu prodeji), uplatnil si nárok na odpočet, jelikož splnil zákonné podmínky, a následně z různých důvodů zboží daroval. Informace naopak neřeší případy nákupu zboží za účelem daru, neboť v těchto případech plátce nemá nárok na odpočet DPH a zároveň samotné darování takového zboží nepřináší plátci žádné další DPH konsekvence. Tato Informace GFŘ nahrazuje původní informaci k uplatnění DPH při darovaném zboží do potravinových bank z roku 2014. 

V okamžiku darování zboží, u kterého byl plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet, mu vzniká povinnost odvést DPH na výstupu. Otázkou však je, z jaké částky má plátce povinnost přiznat daň. Pro stanovení základu daně Informace GFŘ dělí zboží na nakoupené a pořízené jinými způsoby. 

U nakoupeného zboží se základ daně stanoví jako aktuální zbytková hodnota zboží, která odpovídá pořizovací ceně zohledňující i náklady vynaložené na případné zhodnocení zboží stejně jako hodnotu fyzického či morálního opotřebení. Jako určité vodítko může sloužit tržní cena uvedeného zboží k okamžiku darování.  Pokud by taková cena přesáhla cenu, za kterou bylo zboží původně pořízeno, základ daně se stanoví jen ve výši původní pořizovací ceny. 

V případě jinak pořízeného zboží se základ daně stanoví jako cena obdobného zboží k okamžiku darování. Pokud by se jednalo o zboží, které se na trhu vyskytuje jen ojediněle, pak se základ daně stanoví ve výši celkově vynaložených nákladů. 

Závěrem je nutné zmínit, že u některých typů zboží se v okamžiku jeho darování může hodnota blížit nule, nebo být velmi nízká. K této situaci dochází především u zboží, které je poškozené, podléhá zkáze apod. Zpravidla se jedná o potraviny blížící se datu spotřeby, drogistické zboží s poškozenými obaly, léčiva a další. U takového zboží je při stanovení základu daně nutné vyhodnotit všechny relevantní okolnosti, jako je prodejnost zboží, jeho fyzický stav apod. Pokud plátce stanoví základ daně výrazně nižší, než je obvyklá či tržní cena nebo blížící se nule, je nezbytné, aby byl takový základ daně ekonomicky vysvětlitelný. Plátce může být správcem daně vyzván k prokázání skutečností, které ho vedly ke stanovení základu daně v dané výši, a proto bychom doporučovali mít vždy k dispozici veškeré relevantní důkazní prostředky.