Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.



Nejvyšší soud k zálohám na podíl na zisku

PrintMailRate-it

​Pokud uvažujete o poskytnutí (vyplacení) zálohy na podílu na zisku, nebo jste v posledních letech o poskytnutí (vyplacení) zálohy na podíl na zisku rozhodli, nebo byli takovým rozhodnutím dotčeni, je potřeba vzít v potaz také aktuální judikaturu Nejvyššího soudu.


Petra Budíková
Rödl & Partner Praha

Dne 9. března 2022 vydal Nejvyšší soud rozhodnutí pod spisovou značkou 27 Cdo 3330/2020, ve kterém se zabýval právními aspekty záloh na podíl na zisku akciové společnosti.

O tom, že společnost poskytne akcionářům zálohu na podíl na zisku, musí rozhodnout orgán akciové společnosti, do jehož působnosti tato záležitost spadá. Nicméně zákon to nesvěřuje žádnému orgánu výslovně, a proto v případě, kdy stanovy mlčí, náleží tato věc představenstvu (dualistický systém), nebo správní radě (monistický systém). Nejvyšší soud již dříve rozhodl, že rozhodnutí společnosti o poskytnutí zálohy na podíl na zisku nespadá do obchodního vedení společnosti, a proto se na něj nedopadá zákaz, aby valné hromada udělovala pokyny týkající se obchodního vedení. Z toho vyplývá, že valná hromada může udělit pokyn představenstvu, aby představenstvo (správní rada) rozhodlo o poskytnutí zálohy. Záloha na podíl na zisku může být poskytnuta až po provedení insolvenčního a bilančního testu.

Před vydáním tohoto rozhodnutí panovaly nejasnosti ohledně působnosti orgánů akciové společnosti rozhodnout o poskytnutí zálohy na podíl na zisku. Nejvyšší soud uvedl, že rozhodnutí o poskytnutí zálohy na podílu na zisku může být svěřeno do působnosti nejvyššího orgánu společnosti, ale otázku, zda je takové řešení praktické, ponechal stranou. Dále Nejvyšší soud uvedl, že i přes svěření rozhodování o poskytnutí zálohy na podíl na zisku do působnosti valné hromady, zůstává představenstvu povinnost posoudit, zda je rozhodnutí o poskytnutí zálohy v souladu se zákonem a zda jej lze realizovat, tedy zálohu poskytnout, a to zejména ve smyslu insolvenčního a bilančního testu. 

Nejvyšší soud potvrdil, že pro zákonnost rozhodnutí představenstva (správní rady) o poskytnutí zálohy není rozhodující, zda akciová společnost má k poskytnutí zálohy volné peněžní prostředky či nikoliv. Pro toto rozhodnutí je rozhodující výše zdrojů vypočítaná na základě insolvenčního a bilančního testu, která je zobrazená v mezitímní účetní závěrce. Tato výše zdrojů představuje limit pro případné poskytnutí zálohy. 

Další nejasnost panovala ohledně povahy rozhodnutí valné hromady o poskytnutí zálohy na podíl na zisku, když jí stanovy tuto působnost nesvěřují. Může se jednat buď o pokyn valné hromady představenstvu, nebo o rozhodnutí mimo působnost valné hromady nebo o jednorázový průlom do stanov. Pokud by rozhodnutí valné hromady společnosti o poskytnutí zálohy na podíl na zisku mělo povahu rozhodnutí v záležitosti spadající mimo působnost valné hromady, tak by se na něj hledělo, jako by nebylo přijato. Nejvyšší soud uvedl, že v každém jednotlivém případě je nutné posoudit, jakou povahu rozhodnutí valné hromady společnosti o poskytnutí zálohy na podíl na zisku má. Dále stanovil, že předpoklady pro to, aby usnesení valné hromady představovalo jednorázový průlom do stanov, spočívají v osvědčení rozhodnutí notářským zápisem a v přijetí rozhodnutí většinou hlasů potřebnou pro odpovídající změnu stanov.

Ve světle výše uvedených závěrů Nejvyššího soudu považujeme za vhodné uvést i závěry Nejvyššího soudu k povaze zálohy na podíl na zisku. Nastanou-li zákonem (popřípadě i stanovami) předvídané předpoklady, vzniká akcionářům právo na poskytnutí (zálohy na podíl na zisku, představující pohledávku akcionáře za společností a jí odpovídající povinnost společnosti zálohu poskytnout. Mezi tyto předpoklady patří i rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti o poskytnutí zálohy na podíl na zisku. Toto rozhodnutí představuje (jakožto právní jednání společnosti) právní důvod, na jehož základě vzniká závazek, jehož obsahem je právo akcionáře (coby věřitele) na poskytnutí zálohy (pohledávka) a povinnost společnosti (coby dlužníka) zálohu poskytnout (dluh). Nejvyšší soud odmítl právní názor, podle něhož rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o poskytnutí zálohy na podíl na zisku nezakládá závazek a je toliko na libovůli představenstva, zda, v jaké výši a kterému z akcionářů případně poskytne zálohu na podíl na zisku.

Pokud se Vás výše uvedená problematika dotýká a rádi byste o ní zjistili více, zejména o možnostech rozhodnutí o poskytnutí zálohy na podílu na zisku, o úpravě stanov či společenské smlouvy a o prověření dřívějších rozhodnutí o poskytnutí zálohy na podíl na zisku, tak se na nás můžete s důvěrou obrátit. S našimi kolegy z oddělení auditu jsme schopni vám asistovat i při vypracování insolvenčního a bilančního testu.

Kontakt

Contact Person Picture

JUDr. Petra Budíková, LL.M.

advokátka

Associate Partner

+420 236 163 730

Poslat e-mail

 RÁDI VÁM PORADÍME!

Deutschland Weltweit Search Menu