Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.



Vnitřní oznamovací systém a ochrana oznamovatelů (whistleblowing) – aktuální informace

PrintMailRate-it

​Ve stanovené lhůtě – tedy do 17. prosince 2021 – se v České republice nepodaří provést včas požadavky vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie. Co ale tato skutečnost bude prakticky znamenat pro obchodní společnosti a jejich zaměstnance z hlediska povinnosti zavést interní systém pro oznamování protiprávního jednání (whistleblowing)?


Otázkou v tomto směru zejména je, zda a v jakém rozsahu se v důsledku včasného nepřijetí příslušné prováděcí právní úpravy bude po 17. prosinci 2021 uplatňovat v České republice směrnice přímo a bezprostředně a zejména pak ve vztahu k jakým subjektům bude možné přímé účinky této směrnice dovozovat. Jinak řečeno, zda bude i bez existence českého zákona o ochraně oznamovatelů postupováno přímo podle evropské úpravy obsažené ve směrnici vůči všem dotčeným právnickým a fyzickým osobám.

Pro obchodní společnosti s 50 a více zaměstnanci a pro další povinné organizace je s ohledem na tyto souvislosti nutné vědět, zda jim po 17. prosinci vznikne i přes absenci českého zákona povinnost zavést interní kanály pro oznamování protiprávního jednání (vnitřní oznamovací systém), jakož i souběžná povinnost přijmout a prosazovat účinná opatření na ochranu oznamovatelů.

Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k přímé aplikovatelnosti Směrnice 

Oficiální vyjasnění shora uvedených otázek nyní přináší aktuální stanovisko Ministerstva spravedlnosti ze 4. listopadu 2021 a jím vydaná Metodika k přímé aplikovatelnosti směrnice. Hlavní význam tohoto pozičního dokumentu Ministerstva spravedlnosti, které je v České republice určené jako garant pro celou agendu whistleblowingu, přitom spočívá zejména ve vyjasnění celkové situace a v transparentním a oficiálním výkladu aktuálního stavu. 

Z hlediska našich klientů je klíčové sdělení, že přímé účinky směrnice ve smyslu povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém dle požadavků směrnice vztahuje Ministerstvo spravedlnosti pouze na orgány veřejné moci a nikoliv již na další povinné subjekty. Podle výkladu ministerstva tak budou mít po 17. prosinci 2021 za povinnost zavést vnitřní oznamovací systém i bez prováděcí české právní úpravy jen státní orgány, orgány územních samosprávných celků (orgány krajů a obcí s více než 10 000 obyvateli), jakož i další veřejné instituce (zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy apod.). 

Na obchodní společnosti v České republice, a to s malou výjimkou státem vlastněných či ovládaných společností (ČEZ a.s., České dráhy, a.s. apod.), se tedy prozatím povinnost zavést vnitřní oznamovací systém nevztahuje, a to až do přijetí zákona o ochraně oznamovatelů.

Až na základě českého zákona provádějícího požadavky směrnice bude každá obchodní společnost s 50 a více zaměstnanci povinna zavést vnitřní oznamovací systém pro podávání oznámení o protiprávních jednáních, a to včetně nastavení interních procesů vyřizování, zpracovávání a uchovávání oznámení v rámci tohoto systému.

Na tomto místě je ale třeba upozornit na skutečnost, že zatímco v důsledku včasného neprovedení požadavků směrnice vznikají přímé povinnosti pouze pro členské státy a jejich orgány, tak přímá práva vznikají pro všechny jednotlivce, případné oznamovatele. Nelze tedy vyloučit, že se například v případě sporu mezi oznamovatelem a obchodní společností u soudu bude moci oznamovatel dovolávat svých práv oznamovatele vyplývajících přímo ze Směrnice, například zákazu odvetných opatření anebo přenesení důkazní povinnosti, a to přesto, že společnost jako soukromý subjekt dosud nemá za povinnost zavést vnitřní oznamovací systém.

Naše doporučení

Vzhledem k tomu, že lze v nejbližší době očekávat výrazný tlak na přijetí zákona o ochraně oznamovatelů v co možná nejkratší době, doporučujeme v tomto směru nečekat až na účinnost nového zákona, ale s přípravou postupného zavádění vnitřního oznamovacího systému začít již nyní. 

Se zaváděním vnitřního oznamovacího systému je totiž spojena celá řada poměrně složitých otázek, které je třeba při nastavení systému vždy zohlednit. Jde přitom nejen o to, jaké konkrétní formy a způsoby podávání interních oznámení zvolit a jak nastavit interní proces prošetřování a vyřizování oznámení, ale je nutné spolu s tím komplexně řešit i celou řadu právních, organizačních a technických otázek, včetně požadavků na zabezpečení a dokumentaci vnitřního oznamovacího systému. Naše kancelář vám v tomto směru ráda poskytne veškerou potřebnou podporu a vysoce
kvalifikované odborné služby.

Kontakt

Contact Person Picture

JUDr. Pavel Koukal

advokát

Associate Partner

+420 236 163 710

Poslat e-mail

Skip Ribbon Commands
Skip to main content
Deutschland Weltweit Search Menu