Webové stránky RÖDL používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.



První rozsudek Nejvyššího správního soudu na téma odpočtu na výzkum a vývoj po novele zákona o daních z příjmů účinné od 1. dubna 2019

​​​​​​​9. září 2026 vydal Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozsudek číslo jednací 5 Afs 59/2026-70, v němž se poprvé zabýval právní úpravou odpočtu na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „VaV“) podle zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) po novele účinné od 1. 4. 2019. NSS posuzoval tři okruhy otázek, z nichž dva se v jeho judikatuře objevují opakovaně: nedostatečně konkrétní vymezení cílů projektu a nedostatečné vymezení způsobu kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků. V těchto otázkách rozsudek navazuje na ustálenou judikaturu, na kterou lze pro podrobnější rozbor odkázat.​


Rozsudek je zajímavý především tím, že se NSS zabýval také náležitostmi oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu VaV podle § 34ba ZDP. Tento institut byl zaveden s účinností od 1. 4. 2019 jako nový úkon poplatníka vůči správci daně. Jeho účelem je informovat správce daně o záměru uplatnit odpočet a současně určit okamžik, od kterého lze při splnění dalších zákonných podmínek zahrnovat výdaje do odpočtu. Tímto okamžikem je den podání oznámení.


Jednou z náležitostí oznámení je „název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření“. Podle pokynu Ministerstva financí číslo MF-17 musí název, který se uvádí také v projektové dokumentaci, vystihovat obecné zaměření projektu tak, aby nemohlo dojít k záměně projektových dokumentací. Z názvu musí být rámcově zřejmé, jakou činností se poplatník hodlá zabývat nebo k jakému výsledku VaV směřuje. Jako příklad nedostatečného označení pokyn uvádí název tvořený nesrozumitelnou kombinací písmen a číslic.


V posuzované věci správce daně vyhodnotil názvy oznámených projektů jako neurčité. NSS se s tímto závěrem ztotožnil: názvy byly formulovány natolik obecně, že z nich nebylo možné dovodit, co mělo být předmětem VaV. Současně však zdůraznil, že samotná obecnost názvů by k neuznání odpočtu nepostačovala. Rozhodující byly především nedostatky obsahu projektových dokumentací, v jejichž kontextu soud neurčitost názvů posuzoval.


NSS se dále vyjádřil k možnosti odstranit tyto nedostatky na základě výzvy podle § 74 daňového řádu. S využitím tohoto postupu při vadách oznámení počítá také pokyn MF-17. Podle NSS však uvedené ustanovení slouží k odstraňování ryze formálních vad podání, které brání jeho projednání nebo pokračování v příslušném postupu. V posuzované věci naproti tomu šlo o nedostatky vyplývající z hmotněprávních požadavků: podání bylo formálně v pořádku, ale neobsahovalo náležitosti potřebné pro uznání odpočtu. Tyto nedostatky proto nebylo možné odstraňovat výzvou podle § 74 daňového řádu.


Správce daně podle NSS není oprávněn poskytovat poplatníkovi hmotněprávní návod, jak postupovat, aby byl v řízení úspěšný. Takové poučení by odporovalo zásadě rovnosti daňových subjektů.


Je zřejmé, že finanční správa nadále neslevuje ze svých nároků na daňové subjekty, které využívají odpočet na VaV, a proto je při jeho uplatňování vždy vhodné přizvat odborníka v oboru.

Kontakt

Contact Person Picture

Mgr. Ing. Tomáš Jirásek

daňový poradce

Manager

+420 236 163 231

Poslat e-mail

Befehle des Menübands überspringen
Zum Hauptinhalt wechseln
Deutschland Weltweit Search Menu