Očkování v lékárnách: co by změna znamenala v praxi?

​​​Novela otevírá lékárnám možnost rozšířit služby o očkování dospělých, zároveň však přináší nové požadavky na personál, vybavení a dokumentaci. Článek přibližuje praktické dopady návrhu i nejistotu spojenou s jeho dalším projednáváním.

Nově navrhované ustanovení § 47aa zákona má umožnit indikovat a provést očkování lékařům, zubním lékařům i farmaceutům na žádost dospělé osoby. Zpočátku se počítá především s očkováním proti chřipce a COVID-19. V budoucnu by tato kompetence měla být rozšířena i na další onemocnění stanovené konkrétním prováděcím předpisem.

Farmaceut by podle návrhu novely mohl očkovat po absolvování kurzu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a získání osvědčení s platností 5 let. Byl by tak oprávněn očkování samostatně indikovat a s informovaným souhlasem očkované osoby i sám provést, a to zcela bez přítomnosti lékaře.

Právě tato samostatnost farmaceutů vyvolává kritiku České lékařské komory, která přítomnost lékaře považuje za nezbytnou, a to i s ohledem na možné nežádoucí reakce organismu na očkovací látku. Česká lékařská komora je současně toho názoru, že problematická není nedostupnost očkování, ale spíše nezájem a nedůvěra části veřejnosti.

Hospodářská komora České republiky k tomu upozorňuje na kapacitní nedostatky při proškolování vysokého počtu farmaceutů a zubních lékařů jedinou institucí. K tomu také poukazuje na zavedení „monopolu“ Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví naopak očekává, že lepší dostupnost očkování přispěje ke zvýšení proočkovanosti populace. Odkazuje přitom na zahraniční praxi, kde farmaceuti již tuto možnost mají.

Klíčovou otázkou je, zda povinný kurz, technicky vybavený a oddělený prostor, kontrola kontraindikací v lékovém záznamu pacienta a schopnost zvládnout akutní alergickou reakci nahradí nutnou přítomnost lékaře. Pokud se v praxi ukáže, že kurz skutečně naučí farmaceuty rozpoznat riziko a reagovat na komplikace, bude lékárenské očkování bezpečnou a užitečnou alternativou. Pokud ne, přesune se riziko z ordinace do lékárny, aniž by se úměrně posílila schopnost ho zvládnout. Odpověď proto nedá samotný text zákona, ale až konkrétní obsah prováděcích předpisů a to, jak se kurz a dohled nad ním v praxi osvědčí.

Vláda projednání novely v září 2026 odložila kvůli přetrvávajícím výhradám, kdy část koalice označila očkování v lékárnách za nepřijatelné. Nejistota ohledně dalšího legislativního vývoje komplikuje provozovatelům lékáren rozhodování, zda a v jakém rozsahu se na novou službu připravovat. Doporučujeme průběh legislativního procesu sledovat a podmínky novely vyhodnotit ještě před jejím definitivním schválením. V případě zájmu vám s posouzením právních a provozních rizik i s přípravou souvisejících postupů rádi pomůžeme.​