Domů

Intern

Global

Kontakt

cz|de|en

50 zemí → 116 poboček → 6 000 spolupracovníků |

Celosvětově

Anscheinend ist in Ihrem Browser JavaScript nicht aktiviert. Aktivieren Sie bitte JavaScript, und versuchen Sie es erneut.

Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.

ESRS E1 – Změna klimatu – požadavky na zveřejňování

Jak bylo uvedeno v předchozí části, ESRS E1 je z hlediska počtu zveřejňovaných informací nejnáročnější ze všech ESRS. Níže uvádíme přehled vybraných datových bodů s tím, že se nejedná o vyčerpávající přehled. Ten naleznete například v jedné z příruček EFRAG (EFRAG IG 3 – List of ESRS Data Points), o které jsme psali v předchozích číslech.

Radim Botek, Rödl & Partner Praha

POŽADAVKY NA ZVEŘEJNĚNÍ – OBECNÉ

Kromě kvantitativních ukazatelů (viz níže) a informací k politikám, opatřením a cílům v oblasti klimatu (požadavky E1-2 až E1-4) musí podnik ve zprávě o udržitelnosti zveřejnit:

ESRS 2 GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

Zda a jakým způsobem jsou v odměnách členů jeho orgánů zohledněny aspekty související s klimatem a jejich procentní podíl v běžném období.

E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

Vysvětlení úsilí podniku o zmírnění dopadů změny klimatu k zajištění souladu strategie a obchodního modelu s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a případně s expozicí podniku vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem.

Informace dle E1-1 musí mimo jiné obsahovat vysvětlení:

klíčových plánovaných opatření, včetně změn v portfoliu produktů a služeb podniku a zavádění nových technologií
kvantifikaci investic a finančních prostředků podniku podporujících provádění jeho plánu přechodu
posouzení potenciálních nevyhnutelných emisí skleníkových plynů pocházejících z klíčových aktiv a produktů podniku
cílů nebo plánů, které má podnik stanoveny pro sladění svých hospodářských činností (příjmů, kapitálových výdajů, provozních výdajů) s kritérii stanovenými v EU Taxonomii.

POŽADAVKY NA ZVEŘEJNĚNÍ – UKAZATELÉ

E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

Celková spotřeba energie z fosilních zdrojů (dále v členění podle zdrojů, pokud podnik operuje v alespoň v jednom odvětví s vysokým dopadem na klima)
Celková spotřeba energie z jaderných zdrojů
Celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů (v detailním členění)
Výroba energie v rozdělení z neobnovitelných zdrojů a z obnovitelných zdrojů (separátně zveřejněné), pouze v případě, že podnik takovou výrobu energie provozuje
V odvětvích s vysokým dopadem na klima podnik navíc

- rozdělí palivovou spotřebu dle uhlí a uhelných produktů; ropy a ropných produktů; zemního plynu; paliv z jiných fosilních zdrojů a dále

- vykáže energetickou intenzitu (energy intensity) = poměr energetické náročnosti = celková spotřeba energie na čistý výnos

E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

Hrubé emise skleníkových plynů rámce 1 (dále procento emisí skleníkových plynů rámce 1 regulovaných v rámci ETS)
Hrubé emise skleníkových plynů rámce 2 (dle obou přístupů – podle místa a podle trhu)
Hrubé emise skleníkových plynů rámce 3 (z významných kategorií)
Celkové emise skleníkových plynů (rámce 1–3)
Intenzita skleníkových plynů na základě čistých výnosů = celkové emise skleníkových plynů (t CO2e) / čistý výnos (peněžní jednotka).

E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

Pohlcování a ukládání skleníkových plynů
Množství pohlcených skleníkových plynů z projektů ke snížení emisí skleníkových plynů financovaných prostřednictvím uhlíkových kreditů / offsetů.

E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku

Hrubé emise skleníkových plynů pokrytých systémem interního stanovování cen uhlíku, například stínové ceny pro rozhodování o investicích, interní poplatky za uhlík, interní uhlíkové fondy.

E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem

Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik

peněžní částku a podíl (procento) aktiv s významným fyzickým rizikem
podíl aktiv s významným fyzickým rizikem, na něž se vztahují opatření pro přizpůsobení se změně klimatu
peněžní částku a podíl (procento) čistých výnosů z podnikatelských činností s významným fyzickým rizikem dle časových horizontů.

Předpokládané finanční následky významných rizik přechodu (v peněžním vyjádření jako jedna částka nebo rozpětí)

peněžní částka a podíl (procento) aktiv s významným rizikem přechodu
podíl aktiv s významným rizikem přechodu, na něž se vztahují opatření ke zmírňování změny klimatu
rozdělení účetní hodnoty nemovitostí podniku podle tříd energetické účinnosti
závazky dle časových horizontů (například rozpětí potenciálních budoucích závazků vznikajících ze systému pro obchodování s emisemi)
peněžní částka a podíl (procento) čistých výnosů z podnikatelských činností s významným rizikem přechodu dle časových horizontů.

Potenciál k využití významných příležitostí souvisejících s klimatem

očekávané úspory nákladů v důsledku opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně
změny čistých výnosů z nízkouhlíkových produktů a služeb nebo adaptačních řešení, ke kterým podnik má nebo může mít přístup.

Závěr

Problematika vykazování nefinančních informací dle ESRS E1 je asi tou nejnáročnější z hlediska zjišťování potřebných informací, nicméně lze očekávat, že podniky jsou již na tuto oblast připraveny mnohem lépe než na ostatní enviromentální či sociální témata, kterým se budeme věnovat v dalších vydáních našeho newsletteru.