Webové stránky Rödl & Partner používají technické soubory cookie a technologii sledování (tracking) bez použití souborů cookie pro účely vedení anonymních statistik o návštěvnosti. Tyto technologie nám umožňují vylepšovat naše webové stránky a kvalitu uživatelského prostředí. Máte právo odmítnout používání těchto technologií pro statistické účely. Více informací naleznete ZDE.



Blíží se „rekodifikace“ účetního a daňového práva? (2. část)

PrintMailRate-it

​​​​​​​​​V minulém vydání jsme vás informovali o zveřejnění návrhu takzvaného doprovodného zákona k novému zákonu o účetnictví. Jde o novely souvisejících právních předpisů, jako je například zákon o daních z příjmů, ale také zákon o obchodních korporacích, nový občanský zákoník, soudní řád a více než 115 dalších zákonů. Ve stejný den byly zveřejněny i teze prováděcích vyhlášek k novému zákonu o účetnictví.


Ladislav Čížek, Rödl & Partner Praha 

Pokračujeme v přehledu zajímavých navrhovaných změn: 


Inspirace v interpretacích Národní účetní rady

V prováděcích vyhláškách je jednoznačně uvedeno, že vycházejí z interpretací Národní účetní rady (NÚR). Konkrétně jsou zmíněny například: 
  • ​I-24 – Události po rozvahovém dni
  • I-29 – Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách
  • I-30 – Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatele
  • I-31 – Mezitímní účetní výkaznictví
Minimálně v těchto případech tak zcela odpadá diskuse o „závaznosti“ interpretací NÚR. Současně jde o vhodnou návodnou informaci prokazující „závaznost“ ostatních interpretací NÚR.

Úprava účetních výkazů

Kromě toho, že v účetních výkazech budou prezentovány pouze netto hodnoty, jde o změnu struktury účetních výkazů. Například:
  • ​​Dohadné položky pasivní jako pojem zaniknou. „Dohady“ budou prezentovány v rámci běžných dluhů (dříve závazků);
  • Komplexní náklady příštích období zaniknou. V některých případech půjde o nehmotné aktivum, v některých o náklad období;
  • Běžnému časovému rozlišení bude ponechán jeho název, vykazovat se bude v rámci odpovídajících pohledávek nebo dluhů (účet 385 - PPO, účet 383 - Výdaje PO);
  • Zálohy (účty 381 - NPO, účty 384 - Výnosy PO) budou dle předloženého návrhu vykazovány obdobně, srov. interpretace NÚR I-43 a i-47 „zálohy v cizí měně“.

Ostatní účetní změny

Z ostatních účetních změn, které vyplývají z návrhu tezí prováděcích vyhlášek, lze zmínit například:
  • Znehodnocení (zjednodušeně dříve „opravné položky“) – již dnes „modelově“ řeší interpretace NÚR I-45;
  • Přeceňovací model stálých aktiv (ve smyslu IAS 16), tedy možnost vykázat stálá aktiva (například nemovitosti) nikoliv v jejich stávající účetní hodnotě, ale v jejich reálné hodnotě podle posudku znalce.​

Použití IFRS

Pokud poplatník daně z příjmů právnických osob bude vykazovat podle mezinárodních účetních standardů (IFRS), pak by podle předloženého návrhu účetní vykázání mělo kopírovat daňový režim.
 
To by bylo velmi vítané a velmi výrazné zjednodušení! Samozřejmě zde budou určité rozdíly mezi daňovým základem a výsledkem dle IFRS. „Koncepčně“ jde o „obdobné“ změny, které jsou dnes přirozené pro transformaci účetního výsledku hospodaření na daňový základ. 

V praxi to může znamenat, že pro účely zjištění daňového základu budou zohledněny trvalé rozdíly mezi IFRS a českou účetní legislativou. 

Typicky se bude jednat o položky, které představují rozdíly mezi účetním zachycením a daňovým řešením, a jde v zásadě o situace, které takzvaně neprojdou nikdy výsledovkou. Jinými slovy je nezbytné upravit odlišené daňové řešení, ale neznamená to „duplicitní“ účetní evidencí podle českých účetních předpisů (obdobně jako doposud).


Daňové odpisování hmotného majetku

Z hlavních navrhovaných změn lze zmínit především:
  • ​Zvýšení limitu pro aktivaci dlouhodobého majetku, respektive následného pořizovacího výdaje (dříve bychom řekli technické zhodnocení) na 100 tis. Kč
  • Zrušení odpisových skupin a tím eliminaci obtíží spočívajících ve správné klasifikaci (zatřídění) dlouhodobého majetku. Namísto odpisových skupin návrh novely ZDP předpokládá 3 skupiny minimálních limitů doby odpisování
- ​60 měsíců 
- 180 měsíců v případě goodwillu
- 360 měsíců pro aktiva, která jsou nemovitá a jejichž daňová hodnota převyšuje částku 2 000 000 Kč
  • ​Povinnost odpisovat na měsíční bázi
  • Zrušení takzvaných zrychlených odpisů
  • Zákaz přerušení daňových odpisů – v praxi jde o velmi běžně využívaný způsob eliminace vzniku daňové ztráty (se všemi dopady do prekluze a rizikem propadnutí). Jde proto o návrh zcela zásadní změny

Závěr

Je třeba zdůraznit, že se podle mnohých odborníků na účetní a daňové právo jedná o nepříliš dokonalý návrh novely ZDP, a již nyní je zřejmé, že například Komora daňových poradců ČR k ní bude dávat zásadní připomínky. Pokud by návrh měl být takto schválen, přinese daňovým poplatníkům spoustu starostí a souvisejících nákladů na změnu interních systémů.

Kontakt

Contact Person Picture

Ing. Ladislav Čížek

auditor

Manager

+420 236 163 305

Poslat e-mail

RÁDI VÁM PORADÍME!

Befehle des Menübands überspringen
Zum Hauptinhalt wechseln
Deutschland Weltweit Search Menu