Máte protokol o likvidaci zásob? A můžeme ho vidět?

Jakub Šotník, Michal Gola, Rödl & Partner Praha  

Daňový subjekt v posuzovaném případě uplatnil náklad na pořízení kartonových obalů, které z důvodu jejich znehodnocení povětrnostními vlivy musel zlikvidovat ve sběrně odpadů. Tato tvrzení daňový subjekt dokládal kopií příjmového pokladního dokladu, na němž bylo uvedeno, že došlo k předání 1 340 kg papírových lepenkových obalů do sběrny odpadů, které byly přijaty zdarma. Daňový subjekt dále navrhl provedení výslechu pracovnice sběrny odpadů, která měla kartonové obaly od daňového subjektu převzít.

Správci daně však vznikly důvodné pochybnosti o průkaznosti předložených dokladů, neboť dle jeho zjištění daňový subjekt dveře (na než byly obaly určeny) nenakupoval, neprodával ani nevyráběl a dané zboží ani nevedl v přehledu majetku a závazků. Daňový subjekt toliko tvrdil, že papírové obaly nakoupil se záměrem použít je k balení dveří před jejich následným prodejem, dle správce daně však daňový subjekt svůj obchodní záměr prodávat dveře ničím nedoložil. Tvrzení ohledně zničení a následné likvidace obalů navíc nedoložil zákonem stanovenými listinami, tedy soupisem vyřazených zásob a likvidačním protokolem.

Co se týče výslechu pracovnice sběrny odpadů, ta sice potvrdila, že převzala „nějaký papír“ a že vystavila daňovým subjektem předložený příjmový pokladní doklad, konkrétní okolnosti předání papíru si již nepamatovala. Ostatně k výslechu svědkyně došlo po 4 letech od uskutečnění likvidace odpadu. Svědkyně si proto nepřekvapivě nemohla vzpomenout, jak převzatý materiál vypadal ani v jakém byl stavu, natož aby s jistotou potvrdila, že papír převzala právě od daňového subjektu. Skutečnost, že si vyslechnutá svědkyně s odstupem času již nevybavovala konkrétní okolnosti týkající se údajného předání zničených kartonových obalů do sběrny odpadů, šla nicméně k tíži daňového subjektu.

Daňový subjekt se tak nacházel ve značné důkazní nouzi, kdy mimo jiné bez příslušného likvidačního protokolu, ve kterém by uvedl specifikaci předmětu likvidace, důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace a tak podobně, nebyl schopen s dostatečnou jistotou prokázat daňovou uznatelnost nákladu. Ostatně zákon o daních z příjmů jasně uvádí, že k prokázání likvidace je daňový subjekt povinen vypracovat likvidační protokol. Přesto správce daně, a následně i Nejvyšší správní soud, nevyloučil, aby daňový subjekt prokazoval likvidaci jinak. Správce daně totiž v daném případě připustil prokazování likvidace zásob svědeckou výpovědí či záznamem v knize jízd o tom, zda daňový subjekt uskutečnil jízdu, kterou dopravil znehodnocené zásoby do místa jejich likvidace. Je totiž na daňovém subjektu, aby si ve svém vlastním zájmu uchoval listiny dokládající skutečnosti, které uvedl v daňovém přiznání. 

Z naší zkušenosti nadále doporučujeme o jakékoliv likvidaci zásob pořídit příslušné podklady, zejména pak likvidační protokol, případně i předávací protokol od osoby, která likvidaci provádí. Nicméně pozitivní zprávou je, že podle Nejvyššího správního soudu nesplnění povinnosti spočívající ve vyhotovení protokolu o likvidaci zásob ještě automaticky nevylučuje daňovou uznatelnost nákladu na likvidaci zásob. Daňovému subjektu se v takovém případě sice zhoršuje důkazní situace, ovšem daňovou uznatelnost nákladu vzniklého v důsledku provedené likvidace zásob lze přesto prokazovat i jinak než pouze předložením likvidačního protokolu.