Nařízení (EU) 2026/2359: zásadní změny ve vysílání pracovníků a formuláři A1

• 1. listopadu 2026 – nařízení vstupuje v platnost. Ihned se uplatní jen omezený okruh změn (viz níže).
• 2. listopadu 2028 – hlavní datum použitelnosti. Teprve od tohoto dne se použijí nová pravidla pro vysílání, výkon činnosti ve více státech a nový postup při vydávání formuláře A1, včetně výjimek pro služební cesty.
  
• Do 2. listopadu 2028 tedy platí dosavadní pravidla: formulář A1 je i nadále potřeba i pro krátkodobé pracovní cesty.
  

• Důkladnější posuzování žádostí o A1. Instituce, která formulář A1 vydává, musí řádně posoudit rozhodné skutečnosti a potvrdit správnost údajů uvedených v osvědčení (čl. 19 odst. 3 nařízení č. 987/2009 ve znění novely). V praxi lze očekávat podrobnější dotazy, pečlivější kontrolu podkladů a v některých případech i delší lhůty vyřízení.
• Letecké posádky. Pojem „domovská základna“ u členů letových a kabinových posádek je nově výslovně navázán na definici v unijních předpisech o letovém provozu (nařízení Komise (EU) č. 965/2012).
  

• Žádost předem. Při vyslání bude zaměstnavatel povinen informovat příslušnou instituci domovského státu a požádat o formulář A1 ještě před zahájením činnosti v zahraničí. Dosavadní praxe dodatečných žádostí tím končí.
• Potvrzení o přijetí žádosti. Nebude-li formulář A1 vydán okamžitě, bude jako prozatímní doklad sloužit potvrzení o přijetí žádosti.
• Výjimky pro služební cesty. Formulář A1 nebude nutné předem vyžadovat u služebních cest typu jednání, konference, semináře či školení, při nichž se neposkytují služby ani nedodává zboží, a u krátkodobých činností do tří dnů v rámci 30 dnů.
• Stavebnictví bez výjimky. Pro činnosti ve stavebnictví zůstává povinnost formuláře A1 zachována od prvního dne.
• Jednotný formulář. Formulář A1 má být celounijně standardizován, což otevírá cestu k jeho digitalizaci a automatizovanému zpracování.
• Sankce. Při nesplnění povinnosti včasného oznámení a podání žádosti budou moci členské státy přijmout vůči zaměstnavateli přiměřená opatření.

• Tři měsíce předchozího pojištění. Vyslaný pracovník bude muset bezprostředně před vysláním podléhat alespoň tři měsíce právním předpisům vysílajícího státu. Dosavadní správní praxe přitom zpravidla vyžadovala jen jeden měsíc. Cílem je zabránit náboru pracovníků výhradně za účelem okamžitého vyslání.
• Maximální délka vyslání zůstává 24 měsíců.
• Přestávka mezi vysláními. Po skončení vyslání bude nutná přestávka nejméně dvou měsíců, než bude možné stejného pracovníka znovu vyslat do téhož státu za stejných podmínek.
• Výkon činnosti ve více státech. Zpřesňuje se posuzování „sídla nebo místa podnikání“ zaměstnavatele a stanovení příslušnosti bude časově omezené s následným přezkumem.

• zmapovat stávající a plánovaná vyslání a pracovní cesty, včetně opakovaných výjezdů do stejných států;
  
• nastavit interní proces, aby HR, mzdová účetní a vedoucí projektů měli o výjezdech přehled ještě před jejich zahájením;
• při náboru na mezinárodní pozice počítat s pravidlem tří měsíců předchozího pojištění;
• evidovat délku a přestávky mezi vysláními kvůli nové dvouměsíční lhůtě;
• u skupin s pracovníky ve více státech prověřit, zda zaměstnavatelský subjekt obstojí v přísnějším posouzení;
• již nyní počítat s důkladnějším prověřováním žádostí o A1 a připravovat úplné a konzistentní podklady.
  

​